Postavu Abdullaha Güla (56) provází mnoho kontroverzí. Je vyjednavačem vstupu do Evropské unie a údajným zastáncem sekulárního uspořádání Turecka. Zároveň ale i bývalým radikálním islamistou, jehož manželka nosí zapovězený islámský šátek. Dnes se stal novým tureckým prezidentem.
K TÉMATU: Turecko: Éra růže, nástup islámského konzervatismu
Abdullah Gül se narodil 10. října 1950 v anatolském Kayseri v konzervativní rodině. V roce 1971 ukončil studium ekonomiky na Istanbulské univerzitě, kde získal později i doktorát. Studoval krátce i v Británii. Během univerzitních studií byl aktivním členem islamisticko-nacionalistické Národní turecké studentské unie.
Do tureckého parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1991 za Stranu prosperity (Refah Partisi). V srpnu 2001 byl spolu se současným tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoğanem jedním ze zakladatelů Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Oba hlavní muže turecké politiky pojí vedle politických ambicí také vztah k tradičnímu sunnitskému islámu. V Turecku je přitom náboženství od politiky striktně odděleno již od vzniku republiky v roce 1923. Za hlavního ochránce sekulární ústavy se prohlašuje sama armáda.
Když byla Erdoğanovi v roce 2002 za čtení islamistické básně na politickém sjezdu zakázána účast na volbách v roce 2002, stal se od listopadu 2002 premiérem krátce Gül. Svého postavení ale využil k tomu, aby Erdoğanovi po doplňovacích volbách umožnil návrat zpět do parlamentu a místo premiéra mu uvolnil.
Od března 2003 se Gül stal Erdoğanovým ministrem zahraničí a v této pozici se zasazoval o demokratické reformy a vedl přístupová jednání s Evropskou unií.
V únoru 2007 ale přitom letěl do Spojených států, kde při setkání s Condolleezzou Riceovou a Georgem Bushem lobboval proti přijetí zákona, na jehož základě by bylo zabití statisíců Arménců v roce 1915 uznáno jako arménská genocida.
Gülovy prezidentské ambice, s nimiž vystoupil oficiálně již letos v dubnu, už několik měsíců Turecko rozdělují. V květnu proti jeho kandidatuře demonstrovaly stovky Turků a armáda varovala, že v případě nutnosti zasáhne na obhajobu sekulárního uspořádání země. V předčasných červencových volbách ale opět výrazně zvítězila jeho strana AKP.
Panují obavy, že AKP, která nyní kontroluje parlament i prezidentský stolec, se bude snažit protlačit "islámskou agendu".
Gül se hájí tím, že své vazby na politický islám již přerušil. Gülova manželka Hayrünnisa, s níž má tři děti, ale nadále nosí tradiční islámský šátek. Tento symbol je přitom ve státních institucích zakázán jako náboženský.
Zůstává nejasné, jak bude tato otázka řešena nyní. Hayrünnisa je totiž první prezidentskou chotí, která šátek nosí.
Gül se pokoušel již před svým zvolením obavy uklidňovat a zavazoval se k dodržování sekulárních principů. Ohledně otázky islámského šátku prohlásil, že je třeba "respektovat individuální preference".
Turecký prezident má právo vetovat zákony i rozpustit parlament. Vedle toho jmenuje premiéra, soudce a je vrchním velitelem ozbrojených sil.
Na fotografiích: (1) Abdullah Gül na tiskové konferenci v Ankaře, 16. srpna, (2) Turecký premiér Recep Tayyip Erdoğan, 8. srpna 2007, (3) Gülova manželka Hayrünnisa, nedatováno.
Foto: 1,2) AP, 3) archiv
