Izrael připravuje úpravu námořního zákona, aby se vyhnul střetům s případnými dalšími flotilami plujícími k pásmu Gazy. Jako významný odstrašující prostředek má posloužit pohrůžka, že rozhodnou-li se posádky prolomit blokádu, bude jim hrozit finančně nákladná konfiskace plavidla.
Izrael si vysloužil mezinárodní kritiku kvůli zásahu, při němž v květnu přišlo o život devět tureckých aktivistů z flotily pro Gazu.
Izraelci prý budou předem varovat lodi blížící se k hranici blokády o tom, že plavidlu hrozí konfiskace a posádce zatčení. Zafungovalo to v červenci, kdy se po dlouhém vyjednávání podařilo Izraelcům přimět libyjskou loď upustit od záměru přistát v Gaze. Její posádka nakonec souhlasila, že náklad vyloží v egyptském Aríši, odkud byl po zemi dopraven do Gazy.
"Máme-li za obranu blokády platit my, pak druhá strana zaplatí za pokus o její prolomení," řekl agentuře Reuters izraelský vládní zástupce, který nechtěl být jmenován.
Izrael blokádu považuje za nezbytné opatření bránící zásobování pásma Gazy zbraněmi. Pásmo ovládá Izraeli nepřátelské hnutí Hamas. Podle mezinárodního práva má země, která námořní blokádu vyhlásí, právo zabavovat lodě, jež nebudou blokádu respektovat. V případě pásma Gazy by to mělo odradit majitele lodí pronajímat svá plavidla aktivistům.
Větší problém nastane, jestliže si aktivisté loď koupí, jak tomu bylo v případě květnové flotily a lodi Mavi Marmara vypravené z Turecka.
Strategický poradce vlád v USA a Evropě Peter Pham řekl, že hrozba konfiskace může být účinná, jelikož se na ztráty s tím spojené nevztahuje pojištění. V případě lodi Amalthea, kterou do Gazy vypravila libyjská nadace, hrozba konfiskací zafungovala. Majitelem plavidla je řecká firma ACA a pro ni by zabavení lodi znamenalo denní ztrátu pět tisíc eur (124 tisíc korun).
Izrael nechce lodě konfiskovat natrvalo, ale dočasně. Počítá s tím, že nové lodní výpravy ke Gaze se plánují v Libanonu, Evropě a USA. A také s tím, že mnozí aktivisté budou připraveni o loď i přijít, jestliže tím poukážou na situaci v Gaze a očerní Izrael, jak se podařilo v květnu.
Námořní experti však poukazují na to, že pro Izrael není dočasná konfiskace trvalým řešením. "Jak dlouho může Izrael loď zadržovat? Bez jednoznačného důkazu o tom, že plavidlo vezlo něco jiného než humanitárního pomoc, jenom krátce," řekl John Dalby, ředitel firmy MRM zabývající se majetkovým poradenstvím.
Podle mezinárodního zákona má země, která uplatňuje blokádu, právo plavidlo prohledat a má je pustit dál v případě, že náklad neobsahuje zakázané zboží. Izraelský právní expert Daniel Reisner řekl, že pro všechny platí, že "čím nevinnější náklad, tím menší šance soudního postihu".
V květnové flotile ke Gaze bylo kromě Mavi Maramary šest dalších plavidel. Čtyři z nich stále kotví u izraelských břehů, tři byly vydány Turecku zpět. Ministerstvo obrany sdělilo, že o dvě ze zadržených plavidel se hlásí soukromí majitelé, kteří však ještě musejí vlastnictví doložit. O zbývající dvě se zatím nikdo nepřihlásil.
"Je to dvojsečná zbraň - nemůžete-li nárokovat poplatky za konfiskaci, zůstane vám loď, kterou nechcete a jíž se snadno nezbavíte," řekl Pham.