Židovský stát a OSN sledují s rostoucími obavami situaci na Golanských výšinách a v syrském podhůří. Syrská vláda stáhla několik tisíc vojáků z pozic na Golanech a přemístila je k bojištím blíže Damašku. To může ohrozit misi modrých přileb na izraelsko-syrské hranici.
Ještě donedávna střežily východní hranici Golanských výšin čtyři divize syrské armády, uvedl britský list The Guardian. Právě díky tomu považoval Izrael hranici se Sýrií za jednu z nejbezpečnějších.
Pozorovatelské jednotky OSN (UNDOF) jsou na Golanech od roku 1974 a jejich úkolem je dohlížet na nárazníkové pásmo, které bylo vytvořeno mezi syrskými a izraelskými pozicemi. Izrael výšiny obsadil za války v roce 1967 a později se stáhl pouze z části tohoto zabraného území.
Pozice uvolněné syrskými vojáky nyní zaujali opoziční bojovníci. Mezi nimi ale mohou být i islámští extremisté. V Izraeli to vyvolává obavy z toho, že tito bojovníci budou z Golan útočit na Izrael.
"Syrská vláda stáhla nejlepší oddíly z Golan. Některé z nich nahradila méně kvalitními jednotkami s menším počtem lidí. Jde o zásadní změnu," sdělil listu nejmenovaný západní diplomat.
List dále citoval opět nejmenovaného činitele izraelské vlády, podle kterého udržet UNDOF na Golanech je důležitější než kdykoli předtím. Izraelci prý vyjednávají se státy, které misi zajišťují a z nichž mnohé z obavy o životy svých lidí zvažují stažení z mise.
V misi slouží asi 1100 pozorovatelů z Rakouska, Indie, Japonska a Filipín.
Chorvati svých sto členů nedávno odvolalo kvůli zprávám, podle nichž Saúdská Arábie od Chorvatska nakoupila zbraně a poskytla je pak syrské opozici.
Po únosu části svých lidí zvažuje stažení i Manila. Zhruba třetinu mise tvoří Rakušané a rovněž Vídeň uvažuje o odvolání rakouských občanů.
Rakušané pod trvalou palbou
Situace rakouských vojáků na Golanech je mnohem dramatičtější, než se oficiálně připouští, píše rakouský list Profil.
"Je zázrak, že nejsou trvale zranění - nebo mrtví. Cituje list zdroj, který je se situací rakouských modrých přileb dobře obeznámen, ale chce zůstat v anonymitě. Rakušané se dostávají stále více mezi dvě fronty.
Gerald Klug, ministr zahraničí z Vídně upozornil, že rakouský příspěvek UNDOF nebude trvat za každou cenu.
Rakouský kontingent UNDOF má na starosti strážení severní části demilitarizované zóny, která už 37 let rozděluje syrské a izraelské ozbrojené síly.
V takzvané "Area of Separation" (AOS) by se vyjma policistů neměly zdržovat žádné ozbrojené skupiny.
Ve skutečnosti tam mezi sebou brutálně bojují syrští rebelové a syrská armáda. V Rakušany kontrolovaném sektoru se podle zprávy OSN používají k boji děla, granátomety, tanky, kulomety a protiletadlové kanóny.
V jednom jediném dni začátkem března napočítali Rakušané ve své blízkosti 1000 až 1300 dopadů granátů a munice ze zbraní velkého kalibru. Nejvíce je ohrožena "pozice 32". Dva Rakušané utrpěli po explozi jednoho granátu v jejich těsné blízkosti trauma.
Vojáky zvláště rozezluje skutečnost, že tucet kolových obrněnců SISU, jež by z bezpečnostních důvodů nutně potřebovali, stojí už týdny nepoužívány na stanovišti (Campu) Ziouani.
Mezi modrými přilbami jde fáma, že OSN chce některá vozidla prodat.
Někdo zase hovoří o tom, že jsou porouchaná a čekají na opravu.
