Izraelští diplomaté se na rozličných frontách snaží zabránit tomu, aby do Gazy vyplula další humanitární flotila z Turecka. Tu aktivisté chystají na výročí loňského incidentu koncem května, kdy izraelští vojáci při střežení blokády Gazy zabili devět Turků z flotily.
Velvyslanec židovského státu v Ankaře minulý týden požádal tureckou vládu, ať aktivistickou flotilu zatrhne. "Vyslechli jsme sdělení ze strany Izraele a řekli jsme jim, že je to iniciativa občanské společnosti," sdělil agentuře Reuters představitel tureckého ministerstva zahraničí.
Podobně oslovil Izrael i generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna. "V minulých letech hrála Organizace spojených národů pod vaším vedením důležitou roli, když zabránila vypuštění provokativních flotil extremistickými elementy v Libanonu," oslovil tajemníka Meron Reuben, vyslanec Izraele v OSN. "Jasná zpráva od vás a dalších vůdců mezinárodního společenství k otázce očekávané flotily může mít pozitivní vliv a zabránit zbytečné eskalaci napětí v našem nepokojném regionu."
V podobném tónu tajemníka oslovili i prezident Šimon Peres a premiér Benjamin Netanjahu, píše Jerusalem Post. "Izrael nemá zájem na konfrontacích, ale je pevně odhodlán vynucovat námořní blokádu - a bude dál s dalšími členy mezinárodního společenství bránit této zbytné provokaci," ujišťuje Reuben. Kdyby měli aktivisté skutečně v zájmu toliko poskytnout pásmu Gazy humanitární pomoc, měli by k tomu vhodnější metody a cesty.
K loňskému incidentu došlo 31. května. Flotila hodlala prolomit námořní blokádu pásma Gazy a dovézt tam humanitární pomoc či stavební materiály, kterých se tam kvůli embargu nedostává. Jednalo se už o devátý pokus ze strany Free Gaza Movement kontroverzní blokádu prolomit. Izrael navrhoval, aby lodě přistály v izraelském přístavu Ašdod a jejich náklad po inspekci pokračoval do Gazy po zemi, aktivisté však nesouhlasili.
Ještě v mezinárodních vodách proto jednotky izraelského námořnictva obklíčily flotilu a z motorových člunů a helikoptér vstoupily na paluby. Na ostatních pěti lodích se aktivisté vzdali, na palubě plavidla Mavi Marmara však aktivisté ozbrojení noži a trubkami vzdorovali. Izraelci proto vyměnili gumové projektily za ostré, v potyčce zemřelo devět Turků; sedm izraelských vojáků a desítky aktivistů utrpěli zranění.
Teroristická charita
Loňský incident vedl k výraznému zhoršení vztahů obou zemí, Turecko bývalo pro Izrael cenným partnerem. Teď vyžaduje formální omluvu, aby mohlo zvažovat obnovení dobrých vztahů, ať už vyšetřování OSN dopadne jakkoli.
Izraelská vláda podle egyptského deníku Al-Ahrám hledá i kompromisní cestu, za jakých podmínek by mohla flotilu povolit. Hlavním důvodem blokády, trvající čtyři roky, je bránit pašování zbraní a munice do Hamasem ovládaného pásma Gazy. Tuto podmínku by v případě povolení mohla zajistit mezinárodní kontrola - například společné hlídky z Izraele, Turecka a Řecka, jak naznačují zdroje izraelské televize Channel 2. Izraelské námořnictvo každopádně začalo na případný zásah proti flotile cvičit.
Flotilu stejně jako loni organizují propalestinští aktivisté v čele s hnutím Free Gaza Movement a tureckou neziskovou organizací IHH (Nadace pro lidská práva a svobody a humanitární pomoc). Letos má flotilu tvořit 15 lodí, na palubě s více jak tisícovkou lidí z Turecka, ale i dalších evropských zemí či USA.
Islámská neziskovka IHH je aktivní ve 120 zemích, zaměřuje se na poskytování humanitární pomoci v oblastech válek, zemětřesení, hladu atp. Za partnera ji uznává OSN, ale v západních zemích budí kontroverze - například italští poslanci žádali EU, aby ji zařadila na svůj seznam teroristických organizací, neboť má úzké vazby na Hamas. Ze šesti lodí z loňské flotily IHH tři vlastnila, včetně Mavi Marmara.
