Izrael vypověděl kvůli svým osadám spolupráci s radou OSN

Zahraničí
26. 3. 2012 18:01
Izrael kvůli svým osadám vypověděl spolupráci s radou OSN (ilustrační foto).
Izrael kvůli svým osadám vypověděl spolupráci s radou OSN (ilustrační foto).

Izrael vypověděl spolupráci s Radou OSN pro lidská práva (HRC) kvůli jejímu rozhodnutí nechat prověřit důsledky osadnické politiky Izraele na západním břehu Jordánu. Izraelský zástupce u HRC v Ženevě dostal pokyn přerušit kontakty okamžitě a nebrat ani telefony vysoké komisařky OSN pro lidská práva Navanethem Pillayové.

Izrael rovněž nevpustí do země členy skupiny, kterou chce rada vyslat na západní břeh Jordánu, aby prověřila budování osad. Ke vstupu na západní břeh Jordánu z Evropy se používá především izraelské mezinárodní letiště u Tel Avivu.

"Toto (spor) zažehla rada pro lidská práva a Navi Pillayová tím, že vytvořily vyšetřovací výbor pro osady. Nebudeme s nimi dále spolupracovat a nebudeme účastníky jednání rady," sdělil zástupce izraelské vlády, která ve čtvrtek schválila rezoluci, jejíž text navrhl Pákistán. Židovské osady jsou podle něj překážkou pro dosažení izraelsko-palestinského vyrovnání v podobě vzniku nezávislého palestinského státu.

Rada je prý pokrytecká

Izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman o víkendu kvůli tomu radu kritizoval a označil ji za "pokryteckou organizaci, která nemá s lidskými právy nic společného". "Je zjevně stranická a chybí jí objektivita, nemáme důvod s ní spolupracovat. Nebudeme herci v tom absurdním divadle, protože 70 procent rozhodnutí, jež rada činí, je vůči Izraeli nepřátelská. Chceme požádat svobodné země jako USA, aby z rady vystoupily," řekl.

Izrael není členem rady, ale má právo se k tématům vyjádřit. Nemůže však hlasovat ani předkládat rezoluce.

V osadách na západním břehu žije na 300 tisíc Židů a vláda povoluje rozvíjení těchto sídlišť pod záminkou udržet krok s demografickým vývojem v osadách. K nim ale patří také rozsáhlá infrastruktura, což komplikuje volný pohyb Palestinců po západním břehu.

Svět a Palestinci k osadám řadí také židovské čtvrti východního Jeruzaléma, v nichž žije více než 200 tisíc Izraelců. Izrael ale tuto část města po obsazení za války v roce 1967 připojil ke zbytku města a označuje Jeruzalém za nedělitelný. Rozvoj jeho židovských částí považuje zejména pravice za legální výstavbu.

Autor: ČTK Foto: Profimedia

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ