Izrael podle analytiků čekají týdny koaličních rozhovorů, což pravděpodobně zdrží jednání o trvalém příměří s palestinským radikálním hnutím Hamas. Příčinou je neprůkazný výsledek úterních parlamentních voleb. O jeden mandát v nich zvítězila centristická strana Vpřed před pravicovým Likudem, avšak pravicové strany získaly dohromady nadpoloviční většinu v parlamentu.
Odborníci se shodují v tom, že volby prokázaly selhání izraelského volebního systému.
ČTĚTE TAKÉ: Izrael: Livniová o jedno křeslo porazila Netanjahua
Kromě vůdkyně strany Vpřed Cipi Livniové a předsedy Likudu Benjamina Netanjahua se za vítěze považuje i šéf třetí nejúspěšnější strany Izrael je náš domov Avigdor Lieberman. Právě s ním totiž musejí Livniová i Netanjnahu jednat, chtějí-li sestavit vládu.
O tom, kdo z nich tím bude pověřen, rozhodne prezident Šimon Peres po konzultacích s vedením parlamentních stran, které mohou trvat týden. Na následná koaliční jednání ústava dává 42 dní. Protože Netanjahu je schopen dát dohromady většinovou koalici s nejméně 64 parlamentními křesly, spekuluje se o tom, že logičtější by bylo, aby vládu vytvořil on. Bylo by to však poprvé od vzniku Izraele, kdy by vládu nesestavoval předseda vítězné strany.
Livniová, jejíž strana získala 28 ze 120 mandátů, bude mít podle odborníků problém vytvořit kabinet i s Liebermanovými 15 poslanci a levicovými formacemi. Se svými přirozenými partnery, tedy levicovými a centristickými stranami, by dala dohromady jen 45 mandátů. "Národ promluvil a zvolil Kadimu (stranu Vpřed)," řekla Livniová oslavujícím stoupencům a přizvala Likud do široké vládní koalice.
Všichni zasvěcení se shodují, že poslední slovo bude mít zřejmě Lieberman. Ten si zatím nechal otevřené obě možnosti, hned po oznámení výsledků jednal s Netanjahuem i Livniovou a nevyloučil spolupráci ani s jedním z nich. Přiklání se však k tomu, aby Izraeli vládla pravicová koalice.
Netanjahu se nepovažuje za poraženého. "Otázka není to, co říkají volební výsledky, ale to, jaká je realita. Pravicový blok získal v Knesetu absolutní většinu, což znamená jediné: lidé chtějí změnu. Chtějí jednu cestu. Zvítězila ta naše a jsme to my, kdo povede národ," řekl. Likud měl v minulém parlamentu jen 12 křesel, nyní jich bude mít nejméně 27. Netanjahu považuje víc než zdvojnásobení mandátů za průkazné vítězství Likudu.
K tomu, že příštím premiérem Izraele bude Netanjahu, se přiklání také poslanec za Likud Gilad Erdan. "Netanjahu má zjevnou výhodu, protože pravicové strany vytvoří silnější blok. Nejde o to, jaká strana dostala víc hlasů, ale kdo z kandidátů má větší šanci vytvořit koalici, a tou osobou je Benjamin Netanjahu," prohlásil.
Avšak Livniová má plné právo tvrdit to, co tvrdí, totiž že je vítězem. "Cipi Livniová je ode dneška vůdkyní Izraele, a to až do příštích parlamentních voleb," řekl ministr vnitřní bezpečnosti Avraham Dichter. Politolog Avraham Diskin z Hebrejské univerzity tvrdí, že "Livniová má minimální, ne-li žádnou šanci na vytvoření vlády". "Existuje dobrá šance, že bude sestavena koalice, kterou povede Likud a jejímž členem bude také Kadima," prohlásil.
Proti Livniové hovoří i její podzimní neúspěšný pokus sestavit vládu. Dostala tuto možnost po rezignaci premiéra Ehuda Olemrta a po svém zvolení do člena strany Vpřed. Protože nezískala dostatečné množství koaličních partnerů, byly vypsány předčasné volby.
Analytici poukazují na to, že přes rychlé zpracování hlasů nejsou volební výsledky jednoznačné a umožňují několikanásobný výklad. Zatímco politologové čekají na dopočtení posledních lístků, politici začali nejednoznačnosti okamžitě využívat k taktizování. V těžké pozici se ocitl i Peres, na jehož rozhodnutí závisí, kdo začne o koalici jednat. Jako levicový politik bude chtít, aby se pokračovalo v mírovém procesu s Palestinci, který Likud nepodporuje, avšak Livniová zase nemá velkou šanci na úspěch v koaličních jednáních.
Právě to, jaké dilema bude řešit prezident, dokazuje podle listu The Jerusalem Post neudržitelnost izraelského volebního systému. Takzvané velké strany v něm postupně přicházejí o voliče, takže žádná z nich nedokáže v parlamentu získat víc než čtvrtinu mandátů.
Zopakovala se tím situace z minulých voleb v roce 2006. Na frakce rozdělený parlament dovede Izrael v nepříliš vzdálené budoucnosti k dalším volbám. Řešením by měla být změna čistě poměrného volebního systému na systém aspoň čjanuástečně většinový, uzavírá list.
Foto: AP, Reuters
