Vzpomínka
Izraelem se rozezněly sirény na počest obětí holokaustu, v Česku se budou číst jejich jména

V Izraeli se v pondělí večer konaly hlavní vzpomínkového obřady za oběti holokaustu. Připomínka vraždění Židů za 2. světové války má letos netradiční podobu, všichni řečníci mluvili v soukromí a lidé je mohli sledovat na televizních obrazovkách. Každoročně v tomto dni zažehává šest přeživších nacistického vyvražďování pochodně, letos mezi nimi byli i dva pamětníci z Československa.

Hlavní ceremonie se koná vždy večer prvního dne připomínky v jeruzalémském památníku obětí holokaustu Jad vašem. Na té letošní zazněly předtočené projevy politiků, které vysílala televize.

Letošek je připomínkou 75. výročí konce holokaustu. Prezident Reuven Rivlin řekl, že je pro Izraelce povinnost připomínat si genocidu šesti milionů Židů. "Nacistické bestie přemohly těla, ale ne ducha. Naši bratři a sestry v údolích pekla, v rozpadajícím se světě postrádajícím solidaritu denně čelili smrti, ale riskovali své životy, aby zachránili ty nejslabší mezi nimi. Dokázali, že i v nejtěžší době je třeba zvolit si lidskost, zachovat hlavní židovskou hodnotu života, vzájemnou odpovědnost," řekl.

Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že Izrael vždy v tento den objímá ty, kteří přežili, avšak letos to osobně není možné. Řekl, že někteří lidé považují současnou epidemii koronaviru za největší globální výzvu od 2. světové války. Netanjahu se ale domnívá, že epidemie se s holokaustem nedá ani v nejmenším srovnávat. "Čelíme nyní mnoha výzvám, ale ať se na ně podíváme odkudkoli, se systematickým a ďábelským vyvražděním šesti milionů lidí se to nedá srovnat," řekl premiér.

Tradiční pochodně

K další tradici připomínkového dne patří zažehnutí šesti pochodní. Je k tomu povoláno vždy šest lidí, kteří holokaust přežili. Jak uvedl server The Times of Israel, letos mezi nimi byli také Lea Miriam Reuveniová a Avraham Karmi z někdejšího Československa. Další byli z Maďarska, Polska, Libye a Litvy. Zažehnutí ohňů bylo natočeno také s předstihem a svědectví přeživších byla promítnuta během obřadu na obrazovkách.

V úterý dopoledne se na dvě minuty v celé zemi rozezněly na připomínku obětí holokaustu sirény. Jako každý rok se všichni zastavili tam, kde právě byli, řidiči vystoupili z aut a postáli se skloněnou hlavou. Následně v parlamentu vystoupil jeho nynější předseda Benny Ganc. Vzpomenul na své předchůdce Davida Šilanského a Šhevacha Weisse, kteří zákonodárný sbor řídili postupně v letech 1988 až 1996. Oba patřili k přeživším holokaustu. Ganc ve svém proslovu vzpomenul i na své už zemřelé rodiče, kteří rovněž patřili k přeživším.

Ganc v pondělí podepsal s Netanjahuem dohodu o společné vládě. V projevu vyzval Izraelce k jednotě. Země podle něj musí posílit svou vojenskou i morální sílu. "Žádné 'my a oni', žádné tábory, které si přejí pád těch druhých. Toto je mé politické poselství. Řídím se jím, abych ochránil demokracii, protože věřím, že je zdrojem naší společenské síly," řekl Ganc.

V Izraeli stále žije asi 180 tisíc těch, kteří holokaust zažili, a podobný počet je jich jinde na světě. Pamětníci holokaustu jsou ale také mezi více než 180 lidmi, kteří v zemi zemřeli s nemocí covid-19.

K přeživším patří sedmaosmdesátiletá Aviva Blumová-Wachsová, která žila ve Varšavě. "Byli jsme zavření v ghetu, neměli jsme jídlo, nebyl telefon. Panoval strašný strach z toho, co se děje venku. Teď není čeho se bát. Musíme prostě jenom zůstat doma. Je to něco úplně jiného," řekla k současné epidemii.

V Česku bude veřejné čtení

Lidé v Česku si v úterý připomenou oběti holokaustu veřejným čtením jmen při vzpomínkovém dni Jom ha-Šoa. Čtení každoročně bývá na náměstích a dalších veřejných prostranstvích, kvůli koronaviru se však letos uskuteční na internetu.

Vzpomínkové akce, kterou organizuje Institut Terezínské iniciativy, se lze zúčastnit několika způsoby. Web, kde bude videokonference, organizátoři zpřístupní těm, kteří chtějí přečíst jména obětí v reálném čase od 14.00 do 17.00. Pro to však musí být zájemci dopředu zaregistrováni na e-mailu Institutu Terezínské iniciativy. Podle pokynů organizátorů má seznam pro jednoho čtoucího obsahovat šest jmen se stručnými informacemi o osudu dotyčných osob.

Lidé se však mohou zapojit i na sociálních sítích, a to po celý den. Buď tím, že nahrají video, na kterém přečtou jména a nasdílejí ho na facebookovou stránku, nebo k němu přidají hashtag #ctujmenanajomhasoa. Případně se může každý jen vyfotit nebo přidat do statusu jména těch, které chce připomenout.

Veřejné čtení jmen lidí zavražděných nacisty během druhé světové války se v Praze koná od roku 2006. V roce 2014 se vzpomínková akce začala šířit do dalších měst. Letos se jich mělo zapojit 28. To, že se vzpomínkový den koná na desítkách míst, je výsledkem aktivit tamních pořadatelů. Bývají mezi nimi židovské obce, městské úřady, muzea, knihovny, ale i školy a dobrovolníci.