Máloco proslavilo himalájské království Bhútán tak jako jeho způsob vypočítávání míry kvality lidského života. Koncept hrubého národního štěstí (HNŠ), který vynalezl v 70. letech minulého století král Džigme Singjä Wangčhug, bere na rozdíl od HDP v potaz i nemateriální bohatství. To se ale těžko vypočítává. Koncept, který v poslední době čelil kritice, mají zdokonalit japonští experti.
Vláda v Thimphu se snaží koncept brán tak vážně, jak je to jen možné. Základními čtyřmi pilíři HNŠ je podpora udržitelného rozvoje, zachovávání kulturních hodnot, ochrana životního prostředí a existence dobré vlády. Ty se následně dělí na další ukazatele. Na základě toho, co si obyvatelé myslí, se pak vláda snaží vyvažovat svou politiku.
Když loni nastoupila nová vláda Tsheringa Tobgaye, oznámila, že namísto propagace HNŠ ve světě se opět zaměří na zajišťování blaha svým obyvatelům. Premiér sám HNŠ částečně zpochybnil. Koncept má ale stále ještě šanci.
Do Himálaje má přijet na pomoc skupina sociologů z Japonska, pohříchu jedné ze zemí s největší mírou úmrtnosti následkem sebevražd. Japonci mají bhútánské vládě poradit, jak nejlépe štěstí více než 700 tisíc obyvatel zjišťovat. Provedou proto vlastní výzkum.
"Výzkumníci zanalyzují průzkum a poskytnou Bhútánu rady tak, any mohl zdokonalit svou techniku dotazování," uvedl mluvčí Japonské agentury pro mezinárodní spolupráci.
Vláda by tak s pomocí Japonců mohla lépe zjistit, co obyvatele rmoutí. Zdá se totiž, že země ztratila hodně z dřívější harmonie s tím, jak se v posledních desetiletích otevřela světu. V roce 1974 povolil Bhútán vstup prvním turistům, v roce 1999 vzal na milost televizi a v roce 2008 se konaly první demokratické volby.
Himálajské království má stále více problémů s kriminalitou, alkoholismem či nezaměstnaností. Jeho představitelé ale stále věří, že s pomocí HNŠ dokáží potíže řešit lépe než s jinými nástroji. Koncept totiž nepovažují za nic konečného, ale spíše za cestu, kterou se dá ke štěstí přiblížit.
