Které hlavní událostí v Afghánistánu lemovaly politickou krizi od jara 2014, kdy se konaly minulé volby hlavy státu, po okamžik, kdy prezident Ašraf Ghaní a jeho rival Abdulláh Abdulláh podepsali dohodu o dělbě moci?
5. dubna 2014 - Prezidentské volby v Afghánistánu. Kandidáti podepsali v září dohodu o rozdělení moci v podobě vlády národní jednoty. Podle dohody se stal prezidentem bývalý ministr financí Ašraf Ghaní, jeho rival a bývalý ministr zahraničí Abdulláh Abdulláh získal nově vytvořený post výkonného premiéra s rozšířenými pravomocemi.
30. září 2014 - Afghánistán podepsal dlouho odkládané dohody se Spojenými státy a NATO. Dohody umožnily menšímu počtu zahraničních vojáků zůstat v zemi i po konci roku 2014.
26. října 2014 - Britské bojové síly spolu s americkou námořní pěchotou oficiálně ukončily operace v Afghánistánu a své dvě základny v provincii Hílmand předaly afghánské armádě.
2. prosince 2014 - Ministři zahraničí NATO v Bruselu formálně potvrdili zahájení nové, nebojové alianční mise v Afghánistánu od ledna 2015.
31. prosince 2014 - V Afghánistánu oficiálně skončila mezinárodní operace ISAF a 1. ledna 2015 začala nová mise NATO Resolute Support (Rozhodná podpora).
28. září 2015 - Afghánská vláda potvrdila, že město Kunduz, které má asi 300.000 obyvatel, padlo do rukou Tálibánu, který na něj zaútočil. Šlo o největší úspěch radikálů od svržení vlády Tálibánu v roce 2001.
21. května 2016 - Vůdce Tálibánu Muhammad Mansúr zahynul při útoku amerického bezpilotního letounu. Za nového vůdce si organizace vybrala mullu Hajbatulláha Achúndzádu.
5. října 2016 - Dárcovská konference v Bruselu, kterou spolupořádala Evropská unie a afghánská vláda, rozhodla o tom, že světové společenství do roku 2020 podpoří rozvoj Afghánistánu částkou 15,2 miliardy dolarů (dnes asi 390 miliard Kč).
22. srpna 2017 - Americký prezident Donald Trump představil novou americkou strategii pro Afghánistán a jižní Asii. Oznámil, že USA budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení ze země a také posílí vojenskou přítomnost. Počet amerických vojáků v zemi se pak zvýšil o 3000 na 14.000 mužů.
28. listopadu 2018 - Prezident Ašraf Ghaní oznámil vytvoření vyjednávacího týmu, který bude usilovat o uzavření mírové dohody, jež by v zemi ukončila občanskou válku.
26. ledna 2019 - Zástupci Tálibánu a USA dokončili návrh mírové dohody, která předpokládá stažení zahraničních sil z Afghánistánu do 18 měsíců od jejího podepsání.
8. září 2019 - Kvůli útoku v Kábulu, při kterém zemřel také americký voják, zrušil Trump rozhovory s Tálibánem. Tálibán na Trumpovo rozhodnutí reagoval pohrůžkou tvrdé odvety.
28. září 2019 - V Afghánistánu se konaly prezidentské volby, Tálibán přitom vyzval k jejich bojkotu. K urnám přišla jen asi pětina voličů, kteří si vybírali z 18 kandidátů včetně Ghaního a Abdulláha. Oba se hned po volbách prohlásili za vítěze, ačkoli sčítání hlasů trvalo ještě skoro pět měsíců.
18. února 2020 - Ústřední volební komise vyhlásila konečné výsledky, podle kterých se vítězem prezidentských voleb stal Ghaní. Podle komise získal 50,64 procenta hlasů, a těsně tak porazil Abdulláha.
29. února 2020 - Spojené státy a Tálibán v katarské metropoli Dauhá podepsaly dohodu, která má být základem pro budoucí stažení vojsk USA a dalších zemí NATO z Afghánistánu a pro politické urovnání poměrů v zemi. Islamisté se navíc zavázali zahájit jednání s afghánskou vládou. Rozhovory ale dosud nezačaly, mimo jiné kvůli sporům týkajícím se propuštění 5000 vězňů z řad Tálibánu a politické krizi v zemi.
9. března 2020 - Vítěz prezidentských voleb Ghaní byl uveden do úřadu. Prezidentskou přísahu však složil i jeho protivník Abdulláh Abdulláh, který výsledek voleb neuznává a zorganizoval vlastní inauguraci.
17. května 2020 - Ghaní a Abdulláh podepsali dohodu o dělbě moci, která by měla ukončit téměř osm měsíců trvající vnitropolitický pat.
