Japonsko a Jižní Korea sčítají oběti klimatických extrémů

Zahraničí
31. 7. 2018 16:00
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Více než 300 lidí zemřelo v Japonsku za poslední měsíc v důsledku počasí - nejprve při povodních způsobených silným deštěm a poté kvůli vlně veder. Horkem trpí i Jižní Korea, kde si během července vyžádala vlna veder nejméně 27 obětí a dalších 2200 lidí bylo v důsledku horka hospitalizováno.

Podle místních meteorologů budou teploty ještě stoupat a během následujících dní dosáhnou svého vrcholu, informoval zpravodajský server The Korea Herald. V úterý denní teplota v Soulu vystoupala na 38 stupňů Celsia a ve středu má být ještě o stupeň vyšší, což by byla nejvyšší teplota, jaká byla v jihokorejské metropoli zaznamenána od roku 1907, kdy vláda začala tyto údaje shromažďovat.

Jihokorejci také zažívají sérii tropických nocí, při nichž teplota neklesá pod 25 stupňů Celsia. Vlna veder bude v zemi pokračovat nejméně do konce týdne. Letošní letní teploty jsou průměrně o čtyři až sedm stupňů vyšší než loni. Nejteplejším měsícem v Jižní Koreji je obvykle srpen a Jihokorejci tedy musí počítat s tím, že se jen tak neochladí.

V Japonsku se stal červenec 2018 jedním z nejsmrtelnějších měsíců za poslední roky. Nejprve přišly rekordní deště, které do západního Japonska přinesly počátkem měsíce povodně a sesuvy půdy, při nichž zahynulo nejméně 220 lidí. Devět dalších je stále pohřešováno a patrně jsou rovněž mrtví. Po srážkách následovaly rekordní teploty dosahující 40 stupňů Celsia - a na některých místech i více. Horko si podle aktuální bilance vyžádalo 116 obětí.

Japonsko je jednou z nejbohatších zemí na světě a využívá svou značnou technologickou sílu na vybudování obrany proti přírodním katastrofám, k nimž je země geograficky náchylná. Řeky jsou lemovány protipovodňovými stěnami, které jim mají bránit před vylitím z břehů. Jak ovšem ukázaly povodně z počátku července, když nastane velká katastrofa, překoná i podobné zábrany.

Srážky, které Japonsko postihly na konci prvního červencového týdne, byly rekordní a vyžádaly si nejvyšší počet obětí od bouře v roce 1982. Zhruba polovina obětí byla z prefektury Hirošima, stejně těžce postižená byla i sousední prefektura Okajama, kde se ve městě Kurašiki zbortil říční břeh a okolní čtvrti zaplavila voda až do výšky prvního patra.

Na pomoc při záchraně lidí a rozvážení zásob bylo nasazeno více než 70 tisíc vojáků a záchranářů. Ještě tento týden zůstává v evakuačních střediscích 10 tisíc lidí, kteří se nemohou vrátit domů.

Na dělníky a dobrovolníky, kteří pomáhali odklízet škody napáchané vodou, se ale brzy snesla další pohroma - vlna veder. Ve druhém červencovém týdnu bylo do nemocnice přijato s příznaky úžehu téměř 10 tisíc lidí, ve třetím týdnu jejich počet stoupl na 22 tisíc a minulý týden mírně klesl na 13 700 hospitalizovaných.

Mnoho z obětí vlny veder tvoří starší lidé, kteří nemají v domech klimatizaci. Úřady a média opakovaně obyvatele vyzývají, aby zůstávali v klimatizovaných prostorách. Mezi oběťmi je ale i žák první třídy základní školy, který zemřel při školní vycházce do parku.

Rekordní horko oživilo otázky kolem olympijských her v Tokiu, které se budou konat v létě 2020. Organizátoři slibují celou řadu opatření pro diváky i sportovce, včetně časného ranního startu maratonu.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Fumiyasu Nakatsuji/Jiji Press Photo

Další čtení

ilustrační foto

NATO zničilo balistickou raketu odpálenou na Turecko

Zahraničí
4. 3. 2026
ilustrační foto

Izrael prý svrhl na Írán už 5000 bomb. Operace Epická zuřivost trvá

Zahraničí
4. 3. 2026
ilustrační foto

Hormuzský průliv je kvůli válce prakticky uzavřený. Ropa ani plyn neproudí

Zahraničí
Aktualizováno: 4. 3. 2026 18:52

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ