Následky počasí
Japonsko a Jižní Korea sčítají oběti klimatických extrémů

Více než 300 lidí zemřelo v Japonsku za poslední měsíc v důsledku počasí - nejprve při povodních způsobených silným deštěm a poté kvůli vlně veder. Horkem trpí i Jižní Korea, kde si během července vyžádala vlna veder nejméně 27 obětí a dalších 2200 lidí bylo v důsledku horka hospitalizováno.

Podle místních meteorologů budou teploty ještě stoupat a během následujících dní dosáhnou svého vrcholu, informoval zpravodajský server The Korea Herald. V úterý denní teplota v Soulu vystoupala na 38 stupňů Celsia a ve středu má být ještě o stupeň vyšší, což by byla nejvyšší teplota, jaká byla v jihokorejské metropoli zaznamenána od roku 1907, kdy vláda začala tyto údaje shromažďovat.

Jihokorejci také zažívají sérii tropických nocí, při nichž teplota neklesá pod 25 stupňů Celsia. Vlna veder bude v zemi pokračovat nejméně do konce týdne. Letošní letní teploty jsou průměrně o čtyři až sedm stupňů vyšší než loni. Nejteplejším měsícem v Jižní Koreji je obvykle srpen a Jihokorejci tedy musí počítat s tím, že se jen tak neochladí.

V Japonsku se stal červenec 2018 jedním z nejsmrtelnějších měsíců za poslední roky. Nejprve přišly rekordní deště, které do západního Japonska přinesly počátkem měsíce povodně a sesuvy půdy, při nichž zahynulo nejméně 220 lidí. Devět dalších je stále pohřešováno a patrně jsou rovněž mrtví. Po srážkách následovaly rekordní teploty dosahující 40 stupňů Celsia - a na některých místech i více. Horko si podle aktuální bilance vyžádalo 116 obětí.

Japonsko je jednou z nejbohatších zemí na světě a využívá svou značnou technologickou sílu na vybudování obrany proti přírodním katastrofám, k nimž je země geograficky náchylná. Řeky jsou lemovány protipovodňovými stěnami, které jim mají bránit před vylitím z břehů. Jak ovšem ukázaly povodně z počátku července, když nastane velká katastrofa, překoná i podobné zábrany.

Srážky, které Japonsko postihly na konci prvního červencového týdne, byly rekordní a vyžádaly si nejvyšší počet obětí od bouře v roce 1982. Zhruba polovina obětí byla z prefektury Hirošima, stejně těžce postižená byla i sousední prefektura Okajama, kde se ve městě Kurašiki zbortil říční břeh a okolní čtvrti zaplavila voda až do výšky prvního patra.

Na pomoc při záchraně lidí a rozvážení zásob bylo nasazeno více než 70 tisíc vojáků a záchranářů. Ještě tento týden zůstává v evakuačních střediscích 10 tisíc lidí, kteří se nemohou vrátit domů.

Na dělníky a dobrovolníky, kteří pomáhali odklízet škody napáchané vodou, se ale brzy snesla další pohroma - vlna veder. Ve druhém červencovém týdnu bylo do nemocnice přijato s příznaky úžehu téměř 10 tisíc lidí, ve třetím týdnu jejich počet stoupl na 22 tisíc a minulý týden mírně klesl na 13 700 hospitalizovaných.

Mnoho z obětí vlny veder tvoří starší lidé, kteří nemají v domech klimatizaci. Úřady a média opakovaně obyvatele vyzývají, aby zůstávali v klimatizovaných prostorách. Mezi oběťmi je ale i žák první třídy základní školy, který zemřel při školní vycházce do parku.

Rekordní horko oživilo otázky kolem olympijských her v Tokiu, které se budou konat v létě 2020. Organizátoři slibují celou řadu opatření pro diváky i sportovce, včetně časného ranního startu maratonu.