V jižní Číně je nejhorší sucho za padesát let. Nedostatek vody postihl desítky milionů lidí. Jihovýchodní sousedé asijského obra se však domnívají, že za sucho v jejich zemích mohou čínské vodní elektrárny na horním toku řeky Mekong.
V posledních letech se Čína snaží v oblasti napravit svou pověst, kterou značně poškodily Maovy pokusy o vývoz revoluce. Se zeměmi regionální organizace ASEAN dokonce podepsala smlouvu o volném obchodě.
ČTĚTE TAKÉ: Monzun nepřichází? Indové musejí o vodu bojovat
Oteplení vztahů brzdí krize, které čelí rybáři a zemědělci v povodí řeky Mekong, především v Thajsku, píše americký list New York Times. Zemědělci tvrdí, že vodu jedné z největších řek světa zadržují čínské vodní elektrárny. A to přesto, že vědci dokazují, že za poklesem hladiny stojí spíš menší dešťové srážky.
Skupina postižených zemí, Barma, Laos, Kambodža a Vietnam, jednala o minulém víkendu v Thajsku o tom, jak krizi řešit. Thajsko bude od Číny požadovat „více informací, více spolupráce a koordinace", říká vládní mluvčí Panitan Wattanayagorn.
Čína se mezitím snaží bojovat proti představě, že její přehrady zadržují vodu, kterou řeka čerpá z Tibetské plošiny na své cestě do Jihočínského moře. 
Organizuje tiskové konference a semináře, na kterých se snaží vysvětlit, že sucho je výhradně dílem přírody. „Více informací pomůže rozptýlit fámy," říká Jao Wen, šéf politické sekce čínské ambasády v Bangkoku.
Na toku řeky Mekong jsou ekonomicky závislé miliony lidí. „V řece rybaříme, je pro nás základem obživy," říká Pianporn Deetesová, thajská aktivistka z organizace International Revers. „Bez ní nenakrmíme své rodiny," dodává. Viní čínské přehrady a regulace říčního toku. Kritizuje fakt, že vodohospodářské plány vláda provádí bez jakékoli konzultace s veřejností. V různém stadiu funkčnosti je na Mekongu a jeho přítocích osmdesát hydroelektrických projektů.
Politické diskuze o tom, jak nejlépe spravovat vody veletoku, komplikují rozdílné podmínky v jednotlivých zemích. Není snadné vyhovět nárokům nestabilní demokracie v Thajsku, vojenské diktatury v Barmě, autoritářské vládě v Kambodži a komunistické diktatuře v Laosu a Vietnamu.
Vlády Kambodže, Laosu, Thajska a Vietnamu v roce 1995 ustanovily Komisi pro řeku Mekong. Čína a Barma nejsou členy, ale mají s organizací dohody o sdílení informací. V posledních týdnech je kvůli suchu nemožná plavba po některých částech Mekongu. Čína proto vypustila část vody v přehradách. „Čína má jen omezené možnosti ovlivnit sucho dále po proudu," říká Jeremy Bird, šéf Komise pro Mekong. Upozorňuje, že Mekong byl vždy extrémně nepředvídatelný: „Často na něm dochází k extrémním suchům nebo naopak intenzivním záplavám."
Ilustrační foto: ČTK/AP, Wikimedia Commons
