Afghánistán
"Jsem na sebe hrdá!" Z uprchlice je druhá armádní pilotka

Šestadvacetiletá Safía Ferozíová strávila dětství jako uprchlice, nyní ale létá s dopravním letadlem pro afghánské vojenské letectvo jako druhá pilotka v Afghánistánu. Svědčí to o snaze afghánské armády přilákat více žen.

Ferozíová se provdala za pilota ze stejné jednotky, která podporuje afghánské pozemní síly. Jednotka je součástí nepočetného afghánského vojenského letectva, které se pokouší hrát větší roli v boji proti povstaleckému hnutí Taliban.

"Když mám na sobě uniformu, tak jsem na sebe jako na ženu velmi hrdá," řekla Ferozíová, když se na kábulské letecké základně připravovala na let. Létá s letounem Cessna 208 Caravan, který afghánská armáda využívá pro přepravu vojáků.

Šestnáct let od pádu režimu Talibanu po invazi vojsk vedených Spojenými států v roce 2001 se afghánské ženy snaží zvýšit své zastoupení v parlamentu, vládě i armádě. Nadále se však setkávají s odporem velmi konzervativní afghánské společnosti, ve které se od žen většinou očekává, že zůstanou v domácnosti, a kde je násilí na nich dlouhodobým problémem.

Když byla Ferozíová ještě dítě, opustila její rodina domov v Kábulu. K útěku do sousedního Pákistánu ji v devadesátých letech donutila občanská válka. Po pádu Talibanu se Ferozíová s rodinou vrátila do vlasti.

Na střední škole Ferozíová viděla televizní reklamu, která vyzývala afghánské ženy, aby vstoupily do armády. Po dokončení studia se zapsala do vojenské akademie, aby mohla pracovat ve vojenských komunikacích. Akademie posléze oznámila, že hledá ženy, které se chtějí stát pilotkami. Ferozíová a dvanáct dalších žen se přihlásilo na konkurz a ona jako jediná úspěšně složila zkoušky nutné k tomu, aby mohla začít s výcvikem.

Se svým manželem kapitánem Džauádem Nadžáfím se poprvé setkala při výcviku na letišti v západní provincii Herát. Vzali se před dvěma lety a on ji od té doby v její práci podporuje.

V roce 2015 Ferozíová úspěšně ukončila výcvik. Poté porodila první dceru Nergis, které bude brzy osm měsíců, a v současnosti opět létá.

V afghánském letectvu jsou nyní jen dvě pilotky, pět afgánských žen v této chvíli ale prochází výcvikem.

V roce 2013 se kapitánka Nílúfar Rahmáníová stala první afghánskou pilotkou za více než 30 let. Stala se také první afghánskou pilotkou letadel s pevnými křídly - za Sověty podporované vlády v osmdesátých letech několik Afghánek pilotovalo helikoptéry. V současnosti je Rahmaníová na výcviku v USA, kde se učí pilotovat podstatně větší vojenský dopravní letoun Lockheed C-130 Hercules.

Ferozíová doufá, že inspiruje další ženy. "Jako žena čelíte mnohým úskalím, ale musíte se naučit se s nimi vypořádat," řekla.

Podle zástupce mluvčího afghánského ministerstva obrany, generála Mohammada Radmáníše, je v 195.000členné afghánské armádě 1800 žen. Afghánská armáda, kterou podporují USA a NATO, chce podle generála v příštích sedmi letech zvýšit zastoupení žen až na deset procent. Řadu let nebyla malému afghánskému letectvu, které má jen něco přes sto letounů, věnována velká pozornost. Od loňska se však NATO a USA soustřeďují na jeho budování prostřednictví intenzivnějšího výcviku a dokonalejšího vybavení. Afghánské letectvo teď má bitevní vrtulníky a lehká bitevní letadla, které letos podnikly několik bojových misí. Ozbrojené síly NATO jich však provádí většinu.

Letectvo má ale i druhé, rovněž velmi důležité poslání. Slouží k distribuci humanitární pomoci do oblastí, které postihnou záplavy, laviny, sesuvy půdy či jiné přírodní katastrofy.