Kajda získává pro boj v Afghánistánu a jinde cizince
19.07.2008 16:44
Teroristická síť al-Kajda přeskupuje oddíly na své nejaktivnější frontě. Ochotní účastníci svaté války proudí do Afghánistánu z Turecka, Střední Asie, Čečenska a Blízkého východu. Přicházejí díky náborovým aktivitám al-Kajdy a usnadňuje jim to chaos, který vytváří Taliban na afghánsko-pákistánské hranici.
Americká armáda musela konstatovat, že počet amerických obětí v Afghánistánu v minulých dvou měsících přesáhl ztráty v Iráku, napsala agentura AP.
Na webových stránkách islámských radikálů se od Čečenska po arabský svět objevují výzvy, aby se "lvi islámu" připojili k boji. Poukázal na to Brian Glyn Williams, který vyučuje dějiny islámu na Massachusettské univerzitě a pro americké vojenské středisko pro boj proti terorismu (CTC) sleduje pohyb účastníků džihádu.
V jedné ze zpráv pro toto pracoviště napsal, že místní paštunské obyvatelstvo je přílivem arabských bojovníků znepokojeno a že povstalci z Iráku cvičí k sebevražedným atentátům afghánské Paštuny, pro něž byla tato taktika dosud tabu.
Překvapivý je zájem Turků o džihád. Podle Williamse jich dorazilo přes Pákistán do Afghánistánu asi sto. Afghánci, s nimiž Williams hovořil, říkají, že Turci a Arabové jsou na rozdíl od místních bojovníků Talibanu ochotnější provést sebevražednou akci.
Turecký odborník na boj proti terorismu Emin Demirel tvrdí, že radikálové k verbování lidí v Turecku velmi zdatně vyžívají internet. Policie se sice snaží tyto webové stránky, na nichž jsou oslavováni padlí bojovníci jako mučedníci, blokovat, ale zájemci se k nim připojují v cizině.
Populární je na nich Turek narozený v Německu Cuneyt Ciftci. Na internetu koluje video, na němž se tento muž loučí s přáteli před sebevražedným atentátem u americké základny ve východním Afghánistánu.
Na jedné ze stránek je popsán jako "odvážný Turek, který se vzdal života v luxusu v Německu a zvolil ráj".
Pákistánský tisk nedávno informoval o čtyřech Turcích, zatčených v autobusu s množstvím výbušnin a odkazy na internetové stránky radikálů na laptopech.
Aktivizaci náborčích al-Kajdy potvrdil i Karí Muhammad Júsuf z Talibanu. "Pod různými jmény snadno procházejí do jiných zemí," říká. Přiznal, že aktivity Talibanu v Afghánistánu a Pákistánu financuje al-Kajda.
Využívá prý chaos, který vyvolává Taliban útoky na koaliční vojska, obnovila své křídlo pro vztahy s veřejností, plánuje nové útoky a rozhoduje o dějištích operací na obou stranách hranice.
Jeden z kolegů hledaného teroristy Džalaluddína Hakkáního řekl, že nováčci přicházejí buď ze severu do provincie Balch, anebo ze západu, do Herátu, který sousedí s Íránem.
A právě ti druzí prý mají za sebou výcvik v Iráku a patří k nejtvrdším. Jejich cílem je východoafghánská provincie Paktika. Podle tohoto zdroje je v ní teď na 150 arabských bojovníků.
Cizinci, kteří dorazí do Pákistánu, jsou odesíláni do Vazíristánu a do bezvládí panujícího u afghánské hranice na severozápadě.
Afghánští i západní experti se shodují, že hlavní trasa branců al-Kajdy vede Střední Asií a končí v afghánských provinciích Kunar a Núristán, tedy v místech, kde se nejpravděpodobněji skrývá vůdce al-Kajdy Usáma bin Ládin. Obě sousedí s pákistánským okresem Badžaur, který má v rukou Taliban. Jsou zde vysoké a zalesněné hory skýtající spolehlivé úkryty.
V Kunaru se odehrály zatím dva nejtvrdší útoky na americké vojáky - při tom prvním v červnu roku 2005 zahynulo 16 Američanů v sestřeleném vrtulníku, při druhém v neděli devět vojáků.
Tyto dvě afghánské provincie jsou také jediné v oblasti jižní Asie, kde převládají vahhábští sunnité, tedy vyznavači ortodoxního a puritánského islámu. To je víra rozšířená nejvíc v Saúdské Arábii, z níž pochází bin Ládin.
Erich Marquardt z CTC upozorňuje, že i když al-Kajda vysílá nově vycvičené lidi do Afghánistánu, stejně tak buduje nové buňky všude ve světě a připravuje je na útoky proti západním cílům. "Nevzdali se snahy zasáhnout vzdáleného nepřítele. Al-Kajda ví, že bojuje na mnoha frontách a připravuje pro ně své lidi," řekl.
Foto: AP, Islamic Jihad Union a archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.