Indické úřady rozhodly, že turistům opět povolí vstup do státu Džammú a Kašmír, který jim zakázaly před dvěma měsíci. Indická vláda tehdy regionu, na který si kromě ní činí nárok taky Pákistán, odebrala zvláštní autonomní status. I přes uvolnění zákazu, které začne platit ve čtvrtek, se musí případní návštěvníci připravit na ztížené podmínky - ve státě je stále blokován internet a telefonní signál, píše agentura AP.
Bezpečnostní opatření, která vláda v Dillí v srpnu zavedla, budou podle mluvčího tamní správy "téměř úplně zrušena ve všech částech státu Džammú a Kašmír".
Indická vláda turistům a hinduistickým poutníkům doporučila odejít 2. srpna. Tři dny na to regionu s muslimskou většinou vzala status, který mu zaručoval řadu výsad, včetně práva schvalovat vlastní zákony a kontrolovat vlastnictví půdy.
S cílem umlčet možné protesty následně odřízla komunikační sítě a omezila svobodu pohybu obyvatel.
Vláda indického premiéra Naréndry Módího do oblasti, která byla už tak jednou z nejvíce militarizovaných zón na světě, vyslala desítky tisíc dalších vojáků. Opatření odůvodnila snahou zesílit boj proti terorismu a podpořit ekonomický rozvoj země. Úřady od té doby od mnoha opatření upustily a podpořily znovuotevření škol i obchodů.
Kašmířané však v tichém vzdoru převážně zůstávají ve svých domovech. V nenásilné protivládní kampani se odmítají navrátit k normálnímu životu i přes to, že to pro ně znamená ekonomické ztráty.
Kašmír je se svou panenskou horskou krajinou, jabloňovými sady, lyžařskými středisky či plovoucími domy v "Benátkách Východu" Šrínagaru vyhledávaným turistickým místem. Spor Pákistánu a Indie jím však hýbe už desítky let. Na Kašmír si činí nárok Islámábád i Dillí, obě země mají ale pod kontrolou jenom jeho část. Povstalci od roku 1989 bojují proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu, nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Konflikt si už vyžádal téměř 70 tisíc obětí.
