Katar: blízkovýchodní mírotvorce

Miniaturní stát Perského zálivu tento týden dokázal zprostředkovat úspěšná jednání mezi znesvářenými libanonskými frakcemi. Jaké je tajemství katarské zdárné regionální diplomacie? Odpověď zní: peníze a vlastní cesta, kterou si klestí v bludišti arabské politiky.

„Před rokem se o zprostředkování rozhovorů pokoušela Saúdská Arábie, jenže ta je považována za zainteresovanou. Ale Katar, to je něco uprostřed. V libanonské otázce je Katar jediným, který udržuje dobré vztahy s oběma stranami a také má dostatek peněz, aby zprostředkování zajistil," vysvětluje jedinečnou pozici Kataru listu Christian Science Monitor ředitel Carnegieho grantového centra pro Blízký východ Paul Salem.

Intenzivní snahy Kataru přinesly ovoce tuto středu, téměř na poslední chvíli, když se dohodlo složení příští libanonské vlády, volební zákon, systém volby nového prezidenta a dialog o osudu zbraní militantů z šíitského hnutí Hizballáh.

Na Blízkém východě, kde soupeří množství frakcí, Spojené státy a Írán vedou svůj zápas o hegemonii obklopeni svými spojenci, kráčí Katar svou vlastní cestou. Za své zvláštní postavení vděčí určité obojakosti v zahraniční politice, protože je každou nohou v jednom táboře.

Pro Američany je klíčová letecká základna al-Udajd, která je jejich největší v oblasti. Katar na rozdíl od mnohých arabských zemí čile obchoduje s Izraelem, jehož činitelé se často účastní konferencí v hlavním městě emirátu Dauhá.

Na druhé straně je Katar jedním z blízkých přátel Sýrie a investuje miliony dolarů do stavebních projektů a často Damašku zajišťuje diplomatickou podporu, neboť další klíčové arabské státy hledí směrem k Sýrii s nevraživostí. Saúdská Arábie, Egypt nebo Jordánsko režimu Bašíra Asada vyčítají politiku vměšování v Libanonu i úzké vztahy s Íránem.

Na poloostrově ve tvaru palce, který se zapichuje do vod Perského zálivu, se pod panstvím emíra Hamáda Ibn Chalífy as-Sáního nacházejí třetí největší světové zásoby zemního plynu. Minulý rok se Katar stal největším exportérem této suroviny v kapalném stavu. Ropa a plyn tvoří více než šedesát procent hrubého domácího produktu, který je podobně vysoký jako v zemích západní Evropy.

Zatímco mnohé země okolo Perského zálivu se obávají íránských regionálních ambicí, Katar má s Islámskou republikou dobré vztahy. V prosinci minulého roku se Mahmúd Ahmadínežád stal prvním íránským prezidentem, jenž navštívil výroční summit Rady pro spolupráci v zálivu pořádaný v Dauhá.

„Katar je jako malá ryba mezi dvěma obry, Íránem a Saúdskou Arábií," říká ředitel dauháského brokerského centra Hady Amr. „Prostě se snaží vybalancovat všechny tyhle zájmy a k tomu zájmy USA. A tak má na svém území americkou základnu, ale to aktivně vyrovnává užšími vztahy s Íránem."

I přes svou malou rozlohu „roste regionální a dokonce i mezinárodní význam Dauhá jako pořadatele mnoha důležitých konferencí," dodává Amr.

Neutrální role katarského emirátu v regionální politice může být záchrannou sítí pro rozbouřené vztahy na Blízkém východě. Na druhé straně mohou jednání mezi znesvářenými stranami v Libanonu, nebo mezi Sýrií a Izraelem signalizovat posun směrem od výrazné regionální polarizace k větší vůli po kompromisu.

Foto: AP, archiv