Kazachstán dnes zastavil práci na ropném poli Kašaganu, které je největším ložiskem, nalezeným za posledních třicet let. Důvodem mají být škody na životním prostředí a celní úniky. Jde o tlak na mezinárodní konsorcium AgipKCO, které zde chce těžit.
Kazašský ministr životního prostředí Nurlan Iskakov podle agentury Reuters na dnešní tiskové konferenci informoval o rozhodnutí pozastavit na tři měsíce povolení k práci na plošině v Kaspiku. Náhle se musí přezkoumat, zda těžba neohrožuje stavy ryb a tuleňů.
Podle analytiků jde o reakci na zpoždění kolem zahájení těžby ropy v Kašaganu, které kazašskou vládu popouzí. Oproti původně plánovanému roku 2005 došlo k jejímu odložení až na druhou polovinu roku 2010. Naleziště s kapacitou 38 miliard barelů v okolí západokazašského Atyrau bylo přitom objeveno roku 2000.
Vláda proti západnímu konsorciu vystoupila také s obviněními z celních podvodů, které údajně vznikly při dovozu dvou helikoptér. Prošetřováno je i porušení protipožárních směrnic, které by mohlo vést k zákazu stavby těžebních zařízení.
Kazašská vláda se podle komentátorů snaží vyvinout tlak na západní těžařské společnosti a vyjednat si tak pro sebe lepší podmínky. Bývalý ministr energetiky Baktykoža Izmuchambetov v červenci mluvil o tom, že by vláda ráda získala čtyřicetiprocentní podíl na ropných ziscích oproti současným necelým deseti procentům.
Konsorcium vede italská společnost Eni (18,5 %), jejíž představitelé chtějí s kazašskou vládou vyjednávat. Dalšími podílníky jsou společnosti Shell , Exxon Mobil Corp., ConocoPhillips (všichni po 18,5 %), japonská Inpex Holding Inc. a kazašská společnost KazMunaiGaz kontrolovaná státním holdingem Samruk (obě 8,33 %).
Kazašský postup je obdobou loňského sporu Ruska se společnostmi Royal Dutch Shell, Mitsui a Mitsubishi o těžební práva na Sachalinu. Firmy pod tlakem ekologických obvinění kontrolu nad ruským nalezištěm zemního plynu odprodaly ruskému státního monopolu Gazprom.
Na snímku ropná plošina nad nalezištěm Kašagan.
Foto: archiv