V muslimském světě prudce roste spotřeba alkoholu. Jen od roku 2001 do roku 2011 tam prodej alkoholických nápojů vzrostl o 72 procent, celosvětový průměr ovšem činí "pouhých" 30 procent, všiml si týdeník The Economist.
Podle koránu a islámské tradice je pití alkoholu zakázané, ale konzumenti přikázání buď zcela ignorují, nebo obcházejí. Někteří duchovní například používají striktního výkladu koránu, který zakazuje pouze nápoje destilované z vína a datlí. Ty byly běžné v době vzniku islámu. Ostatní nápoje pak fakticky povolují, ale veřejná debata na toto téma neexistuje.
"Žádný náboženský učenec není připraven na to, co by se dělo, kdyby vydal veřejné prohlášení, v němž by povolil pití piva, vodky a kořalky," říká učenec Anás abú Šádí z prestižní islámské univerzity al-Azhar v Káhiře.
Ve většině muslimských zemí je pití alkoholu legální, jen některé konzervativní státy - například Pákistán, Írán nebo Saúdská Arábie - mají zákony proti jeho požívání a vyměřují tresty. I tam jsou ale výjimky, které se většinou vztahují na cizince.
V samotné muslimské společnosti se názor na alkohol výrazně liší, zejména podle zemí a podle společenských vrstev.
V bohatších a liberálních státech, jako jsou některé země Arabského poloostrova nebo Libanon či Turecko, je podávání alkoholu prestižní záležitostí a znamením bohatství a pokrokového ducha.
V chudších a konzervativnějších státech je alkohol konzumován méně na očích a pochází zejména z černých palíren.
I striktní odmítání alkoholu však může mít původ ve společenském životě, a to i v západních zemích. "Pro mnoho muslimů je alkohol otázkou identity. Jeho nepití se stalo reakcí na západní dekadenci," cituje The Economist Samího Zubajdu, sociologa z londýnské Birkbeck College. Pro radikální muslimy může být požívání alkoholu i důvodem k obvinění z bezvěrectví.
Vyloučení alkoholu z širší veřejné debaty v muslimských státech má i svá praktická úskalí. Alkoholismus zde není neznámý a postoje veřejnosti často znesnadňují léčbu a zhoršují celý problém.
Podle doktora Sadákata Alího, který v Pákistánu řídí síť protialkoholních léčeben, je jen v samotném Pákistánu na milion alkoholiků. "Většina jich léčbu aktivně nevyhledává, protože pití alkoholu je tabu. Musíme to změnit," uvádí Alí.
