Šéf Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan pohrozil turecké vládě ukončením mírového procesu, pokud dopustí masakr v severosyrském městě Kobani. Kurdské město Kobani (v arabštině známé jako Ajn al-Arab) už dva týdny obléhají radikálové z organizace Islámský stát (IS).
Ankara považuje PKK, která už více než třicet let bojuje za nezávislost Kurdistánu na Turecku, za teroristickou organizaci. Boje už si vyžádaly kolem 45 tisíc obětí na životech.
V poslední době ale Kurdové zmírnili své požadavky na politická a kulturní práva v rámci Turecka a zahájili na jaře loňského roku s Ankarou mírová jednání.
Z okolí syrského Kobani už uprchlo na tureckou stranu hranice více než 160 tisíc obyvatel.
Opačným směrem se snaží naopak dostat právě členové PKK, aby pomohli Kurdům město bránit.
Öcalan sedí již 15 let v tureckém vězení. Byl odsouzen za velezradu, vraždu a členství v teroristické organizaci. Jeho varování veřejnosti představila kurdská delegace, která ho ve středu ve vězení na ostrově Imrali v Maramarském moři navštívila.
Události na hranici vedly tureckou vládu k tomu, aby požádala parlament o povolení nechat armádu vstoupit do bojů. Poslanci začali jednat v 14.00 SELČ a text, o němž mají hlasovat, má povolit armádě operovat v Iráku a Sýrii a umožnit zahraničním armádám využívat ke svým operacím turecké území.
Prezident Recep Tayyip Erdogan se dal slyšet, že zahraniční nálety nebudou k porážce IS stačit.
Bestailita radikálních muslimů v Iráku
Islámští radikálové se v Iráku dopouštějí válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to dnes konstatoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. K zločinům řadí masové vraždy, únosy a zotročování žen a dívek a využívání dětí k bojovým operacím.
Zpráva se opírá o výpovědi 500 svědků. Uvádí se v ní také, že při náletech irácké armády na islamisty zahynuli rovněž civilisté, protože zasaženy byly školy nemocnice a celé vesnice. I toto je způsob boje, který je v rozporu s mezinárodním právem.
Dokument o 29 stranách popisuje případy, které se v Iráku odehrály mezi 6. červencem a 10. zářím. "Rozsah násilí, jehož se dopouští Islámský stát a jeho spojenci, je neuvěřitelný. Lze je považovat za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti," řekl vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.
Zvláštní vyslanec OSN v Iráku Nikolaj Mladenov, který autory zprávy koordinoval, hovořil o "ohromující paletě" případů porušení lidských práv na severu Iráku. IS podle něj útočí systematicky a rozsáhle na civilisty a civilní infrastrukturu a dopouští se vražd i násilí, přičemž nevynechává ženy ani děti. "Záměrně se útočí na odlišné etnické a náboženské skupiny obyvatel ve snaze je vytlačit z oblastí kontrolovaných IS," stojí v textu zprávy.
IS letos vyhlásil na severu Iráku a Sýrie chalífát a do boje proti němu se už zapojilo několik zemí. Od začátku roku přišlo v Iráku o život přes 9300 civilistů a zraněno bylo přes 17 tisíc osob, přitom polovina z nich od léta, kdy IS začal obsazovat irácký sever. Podle odhadu americké tajné služby má IS k dispozici kolem 31 tisíc bojovníků.
Skupina svou brutalitu sama vystavuje na odiv v podobě videí zachycujících například vraždy rukojmí. Zpráva OSN připomíná masakr, při němž v jediném dni - 12. června - IS zabila 1500 iráckých vojáků a policistů v provincii Saláhaddín. Těla ale zatím nikdo nevyzvedl, takže přesný rozsah tohoto maskaru znám není.
Nepochybuje se ale o tom, že členové IS vyvedli ze základny poblíž Tikrítu zajaté a odzbrojené vojáky a brance a pak je postříleli. Záběry tohoto činu se pak objevily na internetu.
Zpráva dále konstatuje mimořádnou brutalitu IS vůči ženám a dokládá to na případech útoků a zabití lékařek, právniček a dalších. V srpnu skupina zajala v severoirácké provincii Ninive 500 žen. Z nich "asi 150 svobodných dívek a žen, především příslušnic komunity jezídů a křesťanů, bylo převezeno do Sýrie a tam předáno bojovníkům IS jako odměna nebo jako sexuální otrokyně," uvádí se ve zprávě.
