K srpnovému setkání členů rodin, které rozdělila korejská válka z let 1950-1953, by nemuselo dojít, pokud Jižní Korea okamžitě nevydá některé severokorejské uprchlíky. Pchjongjang to v pátek oznámil na oficiálním severokorejském webu Uriminzokkiri. Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení se k vyjádření Pchjongjangu odmítlo vyjádřit.
Jablkem sváru mezi Severní a Jižní Koreou je v tomto případě 12 severokorejských servírek, které se v dubnu 2016 dostaly do Jižní Koreje z Číny, kde pracovaly v restauraci provozované KLDR. Podle Pchjongjangu byly ženy uneseny. Soul tvrdí, že servírky do Jižní Koreje uprchly z vlastní vůle. Stále častěji se objevují spekulace, že některé z žen byly oklamány a nevěděly, že skončí v Jižní Koreji.
Tento měsíc se s některými z žen setkal zvláštní pověřenec OSN pro lidská práva v Severní Koreji Tomás Ojea Quintana. "Některé z nich skončily v Korejské republice, aniž věděly, kam jejich cesta vede," řekl Quintana, přičemž na Jižní Koreu odkazoval jejím oficiálním pojmenováním. "Pokud zde některé z nich skončily proti své vůli, mohlo by to být považováno za zločin. Povinností a zodpovědností vlády Korejské republiky je záležitost vyšetřit," dodal.
K setkání rodin je potřeba zvláštního povolení od vlády
Od konce korejské války uteklo do Jižní Koreje na 31 000 Severokorejců, uvádí Soul. Severní i Jižní Korea neumožňují návštěvy členů rodin na druhé straně hranice bez zvláštního povolení vlády. Od roku 2000 mohlo nicméně 20 000 Korejců strávit s členy rodiny, kteří žijí na druhé straně hranice, několik dní. K poslednímu takovému setkání došlo v roce 2015.
Zatímco Soul si přeje takových shledání více, Pchjongjang upřednostňuje setkání nepravidelná, protože nechce přijít o páku při vyjednáváních a nepřeje si, aby se zvýšilo povědomí o životě za hranicemi.
Obnova schůzek rozdělených rodin je jedním z kroků, které na svém dubnovém summitu slíbili jihokorejský prezident Mun Če-in a severokorejský vůdce Kim Čong-un v rámci zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi.
