Velké blafování. Severní Korea se opět inscenuje jako silná vojenská moc. V uplynulých týdnech učinila opakovaně. Pchjongjang dnes oznámil, že jeho rakety a jednotky dělostřelectva dostaly příkaz zaujmout strategické pozice a zamířit na vojenské základny USA na Guamu, na Havaji i na americké pevnině.
KLDR tak reaguje na další přelety amerických bombardérů nad Korejským poloostrovem, které považuje za ohrožení svého území. Jihokorejské ministerstvo obrany nicméně nezaznamenalo žádné známky bezprostředních vojenských akcí KLDR. Dodalo nicméně, že situaci bedlivě sleduje.
"Od tohoto okamžiku bude vrchní velení korejské lidové armády uvádět do bojové pohotovosti číslo jedna všechny polní dělostřelecké jednotky včetně dalekonosných děl a strategických raketových jednotek.
Ty zacílí všechny nepřátelské objekty na amerických útočných základnách na americké pevnině, na Havaji a na Guamu," napsala oficiální severokorejská agentura KCNA.
Napětí na Korejském poloostrově opět výrazně narostlo od únorového severokorejského jaderného testu, na který OSN reagovala uvalením dalších sankcí proti KLDR. Říše Kom Čong-una častovala v uplynulých týdnech zbytek světa nejrůznějšími výhrůžkami. Mířily hlavně na USA a Jižní Koreu.
Pchjongjang popudilo i pravidelné vojenské cvičení Jižní Koreje a Spojených států. Nad Korejským poloostrovem opakovaně přelétají bombardéry B-52.
Nebezpečné bububu. Atentát na Kima III.?
Severokorejské harašení zbraněmi je sice potenciálně nebezpečné, ale fakticky do značné míry bezzubé. Komunistický režim chrastí technikou, která už ve své většině patří do vojenského muzea.
Režim nemá téměř žádné moderní zbraně, což se týká i počítačů. O kybernetické válce můžou generálové v KLDR tak nejvýše číst v tajných svodkách severokorejské tajné služby.
Severní Korea je stát, který z různých důvodů hodně vyhrožuje, někdy totálním zničením blízkých i vzdálených nepřátel. Pohled na jeho zbraně a vojenskou techniku však vnucuje otázku, jak by to chtěl vlastně udělat?
Už letmý pohled na nová amatérská videa, včetně vojenských cvičení, která KLDR vypustila do světa, připomínají dávno zašlé doby Sovětského svazu a k němu připoutaného bloku středo- a východoevropských zemí.
Hodně blesků a hromů, na záběrech se rychle střídají tanky a děla, pěchota s obrněnými vozidly předvádí divákům klasické manévry. Střihač se sice snažil, ale aktéři připomínají časy němého filmu.
Větší obavy nicméně vzbuzují skupiny či davy vojáků, kteří freneticky holdují Kim Čong-unovi, nebo se vrhají do vod jezera, když jejich "milovaný" vůdce odráží od břehu na loďce.
Do jaké míry jde o skutečný, do jaké míry o předstíraný fanatismus? Jsou masy obyvatel skutečně tak oddány režimu, jak to prezentuje severokorejská propaganda?
Na videích není ani stopy po moderních zbraních, moderním vedení války, computerech. Předváděné ponorky byly navrženy před půl stoletím.
Především Američané a Jihokorejci sledují každý pohyb severokorejského vojska. Prakticky nic jim neujde. To se týká i startů zoufale zastaralých letadel, jež navíc omezuje i chronický nedostatek paliva. Pod drobnohledem zvenčí jsou také zbrojovky či tajné služby
USA a jejich jihokorejský spojenec mimo jiné pravidelně odebírají vzorky atmosféry vysoko nad KLDR. I jejich rozborem, zjišťováním přítomnosti vzácných kovů, lze zjistit, zda režim v Pchjongjangu uskutečnil tajný jaderný test.
Značnou mediální pozornost vzbudily opakovaně starty raket dlouhého doletu. Raketová technika, kterou KLDR disponuje, je ale značně zastaralá, v lecčem jde jen o vylepšení raket V-2, které vyvinulo nacistické Německo. Hrozba, kterou takové rakety představují, je malá.
K vývoji a výrobě moderních zbraní včetně raket je třeba více než jen politická vůle.
V jihokorejských médiích se objevila informace, že Kim Čong-il přežil pokus o atentát. Údajně se tak stalo při návštěvě jedné vojenské jednotky během ostrých střeleb. To je prý i důvod, proč KLDR v uplynulých dnech zveřejnila několik fotografií, na nichž je vůdce na návštěvě u různých armádních útvarů. Prý se tím má vytvořit dojem, že má vše pod kontrolou.
Jižní a Severní Korea jsou stále technicky ve válečném stavu, protože válka v letech 1950 až 1953 skončila jen podpisem příměří, nikoli mírové dohody. Krom toho KLDR k 11. březnu vypověděla všechny smlouvy o neútočení.
Podle OSN ale příměří zůstává v platnosti, protože ho nelze zrušit jednostranně.
