KLDR znovu čeří vodu. Ruší všechny smlouvy s Jihem

Komunistická Severní Korea dnes oznámila, že odvolává všechny politické a vojenské smlouvy, které v minulosti uzavřela s Jižní Koreou. Jde o další z verbálních útoků Pchjongjangu na jižního souseda, jehož cílem je podle některých analytiků hlavně upoutat pozornost nové americké administrativy.

Severokorejský Výbor pro mírové sjednocení vlasti obviňuje Jižní Koreu, že obě země tlačí na pokraj války. Dnes prostřednictvím místních médií oznámil, že veškeré mezikorejské dohody považuje za "mrtvé" a že nebude uznávat spornou západní námořní hranici, která se v letech 1999 a 2002 stala dějištěm krvavých potyček.

Jihokorejský premiér Han Sung-su, který se účastní Světového ekonomického fóra v Davosu, k severokorejskému prohlášení řekl, že doufal, že KLDR se bude držet raději dialogu než hrozeb. "Doufali jsme, že namísto takovýchto hrozeb s námi bude Severní Korea jednat o záležitostech společného zájmu," řekl novinářům.

Na dotaz, zda bylo severokorejské prohlášení načasováno s ohledem na Obamovu inauguraci, odpověděl: "Nevím, co je za jejich uvažováním, ale jsem si jistý, že inaugurace Obamovy vlády musela mít nějaký dopad na způsob, kterým KLDR uvažuje jak o globálních otázkách, tak o záležitostech Korejského poloostrova."

Napětí mezi oběma státy na Korejském poloostrově vzrostlo poté, co se před necelým rokem v Jižní Koreji ujal úřadu prezidenta I Mjong-bak, který přislíbil, že vůči Pchjongjangu bude postupovat tvrdším způsobem než jeho předchůdce.

Soul stanovil podmínku, že dodávek pomoci se Severní Korea opět dočká teprve tehdy, až tamní komunistický režim dokáže svět přesvědčit, že to s ukončením programu na výrobu jaderných zbraní myslí vážně. Nicméně Severní Korea dala najevo, že se nehodlá nátlakového prostředku, kterým je jaderná hrozba, vzdát do doby, než s ní Spojené státy navážou diplomatické vztahy.

Loni v prosinci KLDR uzavřela hranici s Jižní Koreou a omezila přístup jihokorejských zaměstnanců do společné průmyslové enklávy Kesong na severokorejském území.

Podle jistého politologa z Jižní Koreje je cílem nynějšího prohlášení KLDR vyvinout tlak na jihokorejského prezidenta, vystrašit Spojené státy a zvýšit si politickou podporu doma. Severní Korea na Nový rok oznámila, že je ochotna spolupracovat s novým americkým prezidentem Barackem Obamou a že chce mít dobré vztahy s těmi zeměmi, které s ní budou jednat v přátelském tónu.

Oba korejské státy spolu vedly válku v letech 1950 - 1953, která skončila jen uzavřením příměří, nikoli mírovou dohodou. V letech 1971 až 1972 Severní a Jižní Korea vedly první formální jednání od skončení války, která 4. července skončila prohlášením vyzývajícím k nezávislému a mírovému sjednocení rozdělené země.

V prosinci 1991 Severní a Jižní Korea uzavřely přelomovou dohodu, v níž vůbec poprvé slíbily uznat jedna druhou a odmítly možnost vojenské konfrontace. Tato dohoda se stala základem budoucích smluv o spolupráci a nešíření jaderných zbraní. První summit uspořádali vůdci obou korejských států 15. června 2000. Setkání tehdejšího jihokorejského prezidenta Kim Te-džunga a severokorejského vůdce Kim Čong-ila vedlo k rozšíření spolupráce a zahájilo krátké období severokorejského otevření se světu.

V červnu 2004 ukončily Jižní a Severní Korea propagandistické vysílání podél mohutně opevněné vzájemné hranice a začaly hledat cesty, jak zabránit v budoucnu námořním střetům ve Žlutém moři, jaké spolu obě země vedly například v letech 1999 a 2002.

V červenci 2005 se generálové obou stran dohodli na odstranění všech propagandistických nápisů a vytvoření styčného úřadu.

V říjnu 2007 nejvyšší představitelé obou korejských států uspořádali druhý summit, při němž Jižní Korea slíbila pomoct s přestavbou severokorejské infrastruktury. Jižní a Severní Korea také podepsaly dohodu o obnovení pravidelného železničního spojení přes hranici a obě strany se shodly, že si přejí, aby na Korejském poloostrově vládl mír.

Foto: AP, Reuters