Klíčový boj o ropu? Občanská válka v Iráku na spadnutí

Zahraničí
14. 5. 2013 07:44
Pešmergové jsou připraveni bojovat o "svou" kirkúckou ropu.
Pešmergové jsou připraveni bojovat o "svou" kirkúckou ropu.

V severním Iráku eskaluje konflikt o bohatá ropná naleziště. U města Kirkúk proti sobě stojí vládní jednotky a pešmergové, bývalí kurdští partyzáni. Stačí jen málo a může dojít k bitvě. V Bagdádu premiér Núrí Málikí strhává moc do svých rukou tak intenzívně, že se proti němu formuje násilný odpor. Zemi hrozí občanská válka.

Když roku 1927 objevili na severu Iráku ropu, šlo o její největší naleziště na světě. Dostalo jméno Baba Gurgur, což v překladu znamená Dědeček Oheň.

Pešmergové stáhli ke Kirkúku i tanky. Až v roce 1948 ho z první příčky vytlačilo naleziště Ghawar, které leží v Saúdské Arábii na jihozápadě Perského zálivu.

Dnes před branami města Kirkúk proti sobě stojí tisíce vojáků pravidelné irácké armády a rovněž tisíce kurdských bojovníků. Dělí je necelý kilometr.

Vojáci iráckého vojska mají podle jednoho z důstojníků rozkaz střílet na každého pešmergu, který bude v dohledu, a to všemi zbraněmi, které jsou k dispozici. Obě strany mají i těžkou bojovou techniku. Situace je extrémně napjatá. Žádná ze stran není ochotna ke kompromisům.

Dojde k rozhodující bitvě o Kirkúk?

Bojovníci Kurdské regionální vlády (KRG) se v uplynulých dvou týdnech rozmístili na jih a západ od Kirkúku, nedaleko Baba Gurguru. Z jihu se sem přesunuli vojáci operačního velitelství Tigris.

Ropné naleziště Baba Gurgur bylo svého času největší na světě. Irácký ministr Kubad Talabání (syn iráckého prezidenta) prohlásil, že pešmergové zaujali pozice u Kirkúku proto, aby zabránili pronikání sunnitských teroristů do oblasti.

Hamíd Abdulláh Ibrahim, šéf irácké energetické policie v Bagdádu, ale Kurdy označuje za kriminálníky a gangstery, kteří využili příležitosti a snaží se uchvátit kirkúckou oblast.

Kurdové a vláda v Bagdádu se o Kirkúk hádají od pádu Saddáma Husajna. Jde hlavně o tamní bohatá ropná naleziště.

Už bývalý irácký prezident Saddám Husajn se snažil vytlačovat  Kurdy z Kirkúku a naopak tam usídlovat Araby. V rámci programu arabizace (ropy) započaté roku 1957 se z regionu podařilo vystěhovat asi čtvrt milionu Kurdů. Ve strategickém městě tak arabská populace postupně získala početní převahu. 

Vláda tvrdé šíitské pěsti

Bombový atentát v Kirkúku letos v dubnu.Setrvale napjatá situace v oblasti eskalovala poté, co irácké vládní jednotky rozbily 22. dubna mírový tábor sunnitských demonstrantů v městečku Hawíja jižně od Kirkúku. Snahy Málikího podřídit si sunnity mezi Bagdádem a Mosulem hrubou silou mají opačný efekt.

Sunnité, s nimiž se často zachází jako s občany druhé kategorie, se v poslední době opakovaně střetli s bezpečnostními silami centrální vlády, kterou ovládají šíité. Výsledkem jsou stovky mrtvých, až na výjimky sunnité. 

Poté co se vládní vojsko začalo stahovat ke Kirkúku, učinili totéž i pešmergové. Irácký prezident mezitím sesadil generála, který byl odpovědný za operaci v Hawíji. Málikímu se znelíbil proto, že se mu protesty sunnitů nepodařilo zadusit.

Nikdo neví, jak se situace bude dále vyvíjet, svěřil se médiím jeden z důstojníků pešmergů. "Zaútočí na nás?"

Irácký premiér Málikí. Nový diktátor? Násilí v celé zemi eskaluje. Letos v dubnu zahynulo v Iráku násilnou smrtí více než 700 lidí, což je nejvíce za uplynulých pět let, uvedla Asistenční mise OSN v Iráku (UNAMI). 

Kam se poděl prezident?

To, co Irák zažívá v těchto dnech a týdnech, vypadá jako začátek občanské války, konstatuje řada komentátorů světových médií. Premiér Málikí se snaží koncentrovat veškerou moc do svých rukou a tvrdě umlčuje kritiky.

Konzervativní šíita Málikí je nejsilnějším mužem Meziříčí i proto, že prezident, levicový Kurd Džalál Talabání, zmizel loni ze scény - nejen politické. Tehdy upadl do kómatu a objevily se dokonce zprávy, že zemřel. Hovořilo se o vyčerpání, infarktu, mozkové mrtvici... Oficiální diagnóza neexistuje.

Je to paradoxní, ale irácká veřejnost ani neví, kde přesně ho nyní léčí. Už loni v prosinci jej převezli do nemocnice Charité v Berlíně. Letos v únoru se objevily zprávy, že se mu daří dobře a připravuje se na návrat domů.

Foto: Wikipedia

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ