Průmyslová zóna
Koreje se dohodly na jednáních o znovuotevření Kesongu

Severní a Jižní Korea se dohodly na uspořádání rozhovorů o znovuotevření společné průmyslové zóny Kesong. S nabídkou nejdřív přišla Jižní Korea. KLDR nabídku přijala, potvrdilo později jihokorejské ministerstvo pro sjednocení, které s nabídkou přišlo. Rozhovory by se měly uskutečnit ve vesnici Pchanmundžom na společné hranici, která už v minulosti byla dějištěm korejských rozhovorů.

"Sever souhlasil s rozhovory na pracovní úrovni v 10 hodin (19 hodin SELČ) 6. července... v Pchanmundžomu," oznámilo jihokorejské ministerstvo pro sjednocení.

Dohoda přišla den poté, co KLDR obnovila telefonní "horkou linku" mezi oběma zeměmi a tři týdny po posledním pokusu o dialog mezi oběma Korejemi. Snaha uspořádat rozhovory začátkem června selhala na malicherných svárech kolem složení delegací.

K nabídce jednání mohla Soul přimět středeční hrozba několika desítek jihokorejských firem, které varovaly, že se z Kesongu stáhnou kvůli ztrátám, jež od dubnového uzavření společné průmyslové zóny utrpěly. Podnikatelé si stěžují, že se stali obětí politického hašteření mezi Severní a Jižní Koreou.

"Návrh bere v úvahu velké problémy, jimž čelí firmy v průmyslové zóně Kesong tři měsíce poté, co byla pozastavena, a potenciální škody očekávané se začátkem monzunové sezony," uvedl mluvčí ministerstva pro sjednocení.

Obě země během června projevovaly nezvyklou úroveň diplomatické aktivity povzbuzující naděje, že by obě Koreje, které od války v letech 1950 až 1953 zůstávají stále technicky ve válečném stavu, mohly poprvé po šesti letech obnovit dialog na nejvyšší úrovni.

O zostření krize na Korejském poloostrově se letos postarala Severní Korea, když v únoru provedla svůj třetí jaderný test. Rada bezpečnosti OSN odpověděla zpřísněním sankcí, na což Pchjongjang zareagoval přerušením přímých telefonních linek se Soulem, vyhrocením rétoriky a výhrůžkami válkou Jižní Koreji i USA.

Dalším krokem KLDR bylo uzavření průmyslového komplexu Kesong, který vznikl roku 2003 na území KLDR a byl financovaný převážně Jižní Koreou; stal se symbolem spolupráce obou Korejí z dob sbližování a působilo v něm 123 jihokorejských firem.

Počátkem dubna KLDR zabránila jihokorejským pracovníkům ve vstupu do oblasti a zablokovala dodávky surovin a potravin. Všech 53 tisíc severokorejských dělníků, kteří v Kesongu pracovali, bylo z průmyslové zóny odvoláno. Postupně odešli i všichni Jihokorejci.

Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení v červnu oznámilo, že ztráty způsobené uzavřením zóny dosáhly 1,05 bilionu wonů (17,8 miliardy korun).