Severní a Jižní Korea budou usilovat o formální uzavření míru, jež by nahradilo více než padesát let staré příměří, kterým skončila Korejská válka. V deklaraci o zlepšení vzájemných vztahů se k tomu zavázali v noci na dnešek severokorejský vůdce Kim Čong-il a jihokorejský prezident Ro Mu-hjon.
Dokument podepsali na závěr třídenního summitu v severokorejské metropoli Pchjongjangu.
Součástí deklarace je i slib rozvoje projektů, jejichž cílem je zmírnit napětí na mezikorejské hranici, která je označována za poslední bariéru z éry studené války. Obě Koreje se dohodly na "úzké spolupráci s cílem ukončit vojenské nepřátelství, zajistit mír a zmírnit napětí na Korejském poloostrově".
Obě země se v deklaraci zavazují k častým setkáním, na nichž by KLDR, Jižní Korea a další země měly jednat o skutečné mírové smlouvě, jež by nahradila příměří uzavřené v Pchanmundžomu na konci korejské války v roce 1953. Podstatnější pokrok jakékoli mírové dohody bude vyžadovat účast Spojených států a Číny, které se do korejského konfliktu rovněž zapojily a jejichž zástupci se pod dohodu o příměří spolu se Severokorejci podepsali. Jižní Korea naopak příměří, jímž konflikt skončil, nikdy nepodepsala. KLDR její vládu, alespoň doposud, neuznávala a označovala za loutkový režim v područí USA.
Mezikorejský summit, který v KLDR začal v úterý, byl teprve druhou vrcholnou schůzkou obou Korejí od vzájemné války. USA už přislíbily, že se do mírových rozhovorů zapojí, ovšem zdůraznily, že jakákoli konečná dohoda bude záviset na naprostém jaderném odzbrojení Pchjongjangu.
Poté, co oba představitelé podepsali deklaraci, potřásli si rukou a zapózovali pro kamery. Ro vzal Kima za ruku a ve vítězném gestu ji zvedl nahoru. Na závěr si korejští prezidenti připili šampaňským.
Dalším přelomovým krokem deklarace je podle agentur závazek, že země poprvé za padesát let obnoví vzájemnou nákladní vlakovou dopravu. Obě Koreje se také dohodly na vytvoření zvláštní příhraniční zóny, v níž budou probíhat jednání o mírové a obchodní spolupráci. Tyto rozhovory by měly zřejmě pomoci k vyřešení sporné hranice ve Žlutém moři. Vzniknout by měla společná zóna pro rybolov a otevřít by se měl letecký koridor mezi Soulem a nejvyšší severokorejskou horou Pektu, která je pro všechny Korejce posvátná coby místo původu tohoto národa podle korejských mýtů o stvoření.
V otázce, která je hluboce emotivní především pro starší Korejce, se obě strany dohodly na rozšíření možnosti setkávání příbuzných, které dělí korejská hranice. Uzavřely také dohodu o vyslání společné výpravy fanoušků na olympijské hry, které se budou příští rok konat v čínském Pekingu. Obě Koreje uvažovaly také o vyslání společné výpravy sportovců, ale nedohodly se na způsobu, jakým by sportovci byli vybíráni.
Zprávy o deklaraci přicházejí jen den poté, co KLDR přislíbila, že do konce roku kompletně vyřadí z provozu svá nukleární zařízení v Jongbjonu. Výměnou za to jí dohoda, uzavřená v rámci šestistranných rozhovorů v Pekingu, garantuje energetickou pomoc v celkovém objemu milionu tun paliva. Spojené státy rovněž KLDR slíbily kroky směřující k odstranění Pchjongjangu ze seznamu zemí podporujících terorismus.
Japonsko však dnes podle informací agentury Reuters uvedlo, že o půl roku prodlužuje své hospodářské sankce proti KLDR. Důvodem je neochota Pchjongjangu zveřejnit, co se stalo s Japonci unesenými před několika desetiletími. "Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný pokrok v otázce únosů, nezměníme náš postoj ohledně energetické pomoci," řekl parlamentu premiér Jasuo Fukuda.
Otázka unesených je v Japonsku velmi citlivá. Pchjongjang v roce 2002 přiznal, že unesl v 70. a 80. letech minulého století třináct Japonců, z nichž bylo dosud repatriováno jen pět. KLDR tvrdí, že zbylých osm je mrtvých, ale Tokio o jejich osudu požaduje více informací.
Na snímku: Prezidenti Jižní (vlevo) a Severní Koreje při loučení na závěr setkání v Pchjongjangu
Foto: AP
