Amnesty International (AI) ostře kritizovala situaci v celách smrti v japonských věznicích. Trestanci jsou drženi v absolutní izolaci a nemají tušení, kdy budou popraveni. Mnoho vězňů z toho zešílí, stěžují si ochránci lidských práv.
Není to zdaleka poprvé, co se poukazuje na zčásti téměř středověké metody, které v celách čekatelů na šibenici v zemi vycházejícího slunce panují.
Část médií ve světě se věnovala tomuto tématu i před nedávnými volbami do japonského parlamentu, kdy byli v zemi popraveni tři odsouzenci. Dva z nich zavraždili po třech lidech včetně dítěte, třetí znásilnil a zavraždil dvě sestry.
Amnesty pranýřuje „kruté, nelidské a ponižující" poměry" v japonských celách smrti. Kandidáti smrti, kteří vyčerpali všechny právní prostředky, žijí v neustálém strachu z nečekané popravy - nejen měsíce či roky, ale dokonce celá desetiletí. O vykonání rozsudku se dozvídají jen několik hodin předem.
Trestanci žijí téměř v úplné izolaci. „Vyjma chůze na toaletu není vězňům dovoleno se v cele pohybovat," píše AI. Namísto toho musejí celou dobu sedět.
Organizace kritizuje, že japonské úřady téměř neinformují o psychickém stavu vězněných. Mnoho z nich zešílí. Další přežívají v izolaci jen díky tlumicím prostředkům, třeba práškům na spaní.
Amnesty vyjadřuje i politování nad tím, že jí japonské úřady nedovolilyi vězně navštívit. To je umožněno jen nejbližším příbuzným. Každý jejich rozhovor se zaznamenává a dopisy se cenzurují tak přísně, že úplně ztrácejí smysl.
Odsouzenci živoří dlouhé roky v cele o sedmi metrech čtverečních, nesmějí s nikým mluvit, mají zakázánu televizi, je jim zapovězeno věnovat se svým koníčkům. V celách stále svítí žárovky, polovina z nich nemá denní světlo.
Kdo se vážněji prohřeší proti tvrdým předpisům, je na celé dni spoután a musí jíst bez pomoci rukou z misek jako pes.
V celách smrti nyní v Japonsku sedí 106 odsouzenců, z nichž 63 bojuje o obnovu procesu. Od roku 1945 skončilo v zemi na šibenici 650 lidí. Loni jich bylo oběšeno 15, letošní bilance je zatím šest viselců.
Foto: Profimedia
