Nejméně 133 lidí zabili v Pákistánu ve čtvrtek patrně sebevražední útočníci. Odpálili nálož v davu lidí vítajících v Karáčí bývalou pákistánskou premiérku Bénazír Bhuttovou, která se jen několik hodin předtím vrátila z osmiletého exilu.
Podle policie šlo o jeden z nejkrvavějších útoků v dějinách země a podle oficiální bilance pákistánského ministerstva vnitra bylo zraněno 290 lidí.
Sama Bhuttová vyvázla z vražedného útoku živá a zdravá, i když prý vypadala otřeseně. Podle představitelů své Pákistánské lidové strany (PPP) se uchýlila do bezpečí své rezidence. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil.
Podle PPP se Bhuttová navzdory atentátu rozhodla zůstat v Pákistánu a vést svou stranu v parlamentních volbách v polovině příštího ledna. V prvním rozhovoru, který po útoku poskytla francouzskému listu Paris Match, z výbuchu obvinila stoupence bývalého islamistického režimu generála Zijáula Haka. Ten se dostal k moci při vojenském převratu v roce 1977 po parlamentních volbách, ve kterých zvítězila Pákistánská lidová strana Bénazířina otce Alího Bhutta. Bhutto byl o rok později odsouzen k trestu smrti a navzdory protestům světové veřejnosti popraven oběšením. Vojenský režim skončil smrtí generála Haka v srpnu 1988.
Bhuttová přiletěla do vlasti, aby se v lednových volbách postavila do čela PPP. V Karáčí ji 
uvítaly davy přívrženců, podle policie zhruba 250.000 lidí, podle odhadu PPP dokonce milion. Bhuttová se z letiště vydala na několikahodinovou cestu k hrobu zakladatele Pákistánu Muhammada Alího Džinnáha. Ačkoliv jí úřady doporučovaly z bezpečnostních důvodů vrtulník, zvolila cestu v automobilové koloně a odmítla i ochranu za neprůstřelným sklem.
Při návratu od hrobky nejprve v davu vybuchl granát a poté sebevražedný útočník odpálil nálož připevněnou na vlastním těle. Policie dnes oznámila, že se jí podařilo najít hlavu údajného útočníka. Experti odhadli, že měl k tělu připevněno asi 15 až 20 kilogramů trhaviny. "Útočníkovi bylo asi dvacet, jednadvacet let," řekl jeden z vyšetřovatelů.
Oba výbuchy se ozvaly jen několik metrů před automobilem Bhuttové. Zasažena byla dvě auta z policejního doprovodu, skutečným terčem však podle policie byl expremiérčin vůz. Výbuch roztrhal řadu lidí a těžce zranil desítky osob. Další lidé byli zraněni v následné panice.
Mezi oběťmi jsou podle agentury také děti, policisté, kteří byli nasazeni na trasu expremiérčina průvodu po patnáctimilionovém městě i novináři doprovázející konvoj Bhuttové. Lehce zraněn byl i fotograf agentury Reuters Asár Husajn, který jel na nákladním automobilu před vozidlem Bhuttové. Podle něj do vzduchu vyletěla "ohnivá koule" a pak se ozval další výbuch. Kameraman jedoucí před ním byl zabit. "Všude kolem byla roztroušená těla a zranění lidé křičeli o pomoc," dodal.
Útok se odehrál krátce po půlnoci místního času, více než deset hodin poté, co Bhuttová přiletěla z Dubaje. Po atentátu bylo zrušeno shromáždění v centru města, na němž měla vystoupit s projevem.
Po Karáčí bylo rozmístěno na 20.000 příslušníků bezpečnostních sil, aby Bhuttovou 
chránili, ale úřady přesto političčinu strany vyzvaly, aby průvod městem urychlila, protože si byli vědomi "reálnosti hrozeb".
V dřívějších rozhovorech pro novináře Bhuttová připouštěla, že se stala pro radikály možným terčem. "Možná se mě pokusí zavraždit. Už jsem připravila své blízké na jakoukoli možnost," řekla Bhuttová panarabskému listu Aš-Šark al-Avsat.
Útok na Bhuttovou byl podle místního tisku předem ohlášen. Vysláním sebevražedných atentátníků totiž vyhrožoval jeden z velitelů radikálních muslimů blízkých Al-Káidě a afghánskému radikálnímu hnutí Taliban, operujících na kmenovém území na severozápadě země.
Prezident Mušaraf útok odsoudil jako "spiknutí proti demokracii". Podobně zareagovaly Spojené státy, které považují Mušarafa za klíčového spojence v boji proti terorismu. "Extrémisté nedokážou Pákistáncům zabránit, aby si demokraticky a otevřeně zvolili své představitele," uvedl Bílý dům v narážce na lednové volby. Krveprolití odsoudil také generální tajemník OSN a Evropská unie.
V Dubaji ovšem manžel Bhuttové Ásif Alí Zardárí televizní stanici ARYONE řekl, že z útoků podezírá samotnou pákistánskou vládu. "Za výbuchy může vláda. Byla to práce špionážních služeb," prohlásil Zardárí, který v Pákistánu strávil za mřížemi osm let kvůli sérii obvinění především z korupce a daňových úniků. Propuštěn byl v roce 2004 a odjel za manželkou do dubajského exilu.
Rodina Bénazír Bhuttové má s násilnými útoky smutné zkušenosti. Krom popraveného Alího Bhutta byli zabiti za záhadných okolností dva Bénazířini bratři. Jeden byl zastřelen v Karáčí a druhý nalezen mrtvý ve svém bytě na francouzské Riviéře.
Na fotografiích snímky z včerejšího příjezdu Bhuttové do Pákistánu a z následných explozí, které její průvod městem provázely.
Foto: AP
