Referendum
Kurdové chtějí vlastní stát. V Iráku vyšli do ulic

Desítky tisíc Kurdů dnes v severoiráckém Irbílu demonstrovaly za vytvoření vlastního státu. Regionální vláda navzdory mezinárodní kritice trvá na referendu o nezávislosti. Prezident kurdské autonomní oblasti Masúd Barzání řekl, že jeho krajané jsou připraveni zaplatit za svobodu jakoukoliv cenu. Jeho projev si na stadionu v regionální metropoli Irbílu vyslechlo na 40 tisíc lidí. Dav mával kurdskými vlajkami, skandoval, tančil a oslavoval.

"Referendum by nemělo vytyčovat hranice, ale je prvním krokem k nezávislosti. Stovky let říkají, že (pro plebiscit) není správná doba. Teď už to není v mých rukou, ale ve vašich," citovala Barzáního agentura DPA. S centrální vládou v Bagdádu je Barzání ochoten vážně jednat, ale až po skončení referenda, uvedla agentura AFP.

Za jednotu Iráku manifestovaly v sousední provincii Ninive stovky lidí. Podle organizátorů mezi nimi byli Arabové i křesťané.

Irácký nejvyšší soud 18. září konání referenda zablokoval. Ačkoliv bude výsledek nezávazný, mohl by mít podle pozorovatelů destabilizační dopady na celý Blízký východ. Plebiscit se má konat v pondělí.

Turecká Národní bezpečnostní rada (MGK) v pátek vyzvala kurdské úřady, aby referendum zrušily. Orgán, kterému předsedal prezident Recep Tayyip Erdogan, označil hlasování za "nelegitimní a nepřijatelné".

Proti referendu se staví i vláda v Teheránu. Ministři zahraničí Iráku, Íránu a Turecka ve společném prohlášení vyjádřili obavy, že referendum by mohlo ohrozit další pokrok v boji proti samozvanému Islámskému státu (IS) v Iráku. Hlasování podle nich neprospěje Kurdům ani kurdské regionální vládě.

Ke kritikům se přidala i Saúdská Arábie. Odtržení iráckého Kurdistánu by podle Rijádu mohlo být pro region riskantní. K posunutí termínu referenda Kurdy už dříve vyzval i Washington, který se stejně jako generální tajemník OSN António Guterres obává, že hlasování ovlivní tažení proti IS, jehož bojovníky společně vytlačují kurdské milice a jednotky vlády v Bagdádu.

O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ rozdělily koloniální mocnosti. Oblast obydlená Kurdy je v důsledku toho rozdělena hlavně mezi dnešní Turecko, Irák, Írán a Sýrii.