Napjatá situace
Kurdové hlasují o nezávislosti. Turci vyhrožují

V severním Iráku v pondělí začalo hlasování v referendu o nezávislosti Kurdů. Očekává se, že se lidé pro nezávislost vyjádří. Výsledek nebude závazný, ale poskytne současnému vedení iráckých Kurdů mandát k vyjednávání o odtržení iráckých kurdských oblastí s Bagdádem a okolními státy. Hlasování začalo v 7.00 SELČ a skončit má v 17.00 SELČ. Oficiální výsledek by měl být vyhlášen do 72 hodin, předběžný už v úterý.

Hlasovat mohou všichni registrovaní občané vymezených oblastí, a to jak Kurdové, tak ostatní. Jedinou podmínkou je, že jim musí být nejméně 18 let. Hlasování se koná přesto, že kurdský prezident Masúd Barzání čelil mezinárodnímu tlaku, aby referendum odvolal.

Proti hlasování je vláda v Bagdádu i země, které mají také silnou kurdskou menšinu, jako je Turecko a Írán. Írán už v neděli vyhlásil zákaz přímých letů do iráckého Kurdistánu.

Bagdád požádal země, aby přerušily přímé obchodování s ropou s iráckým autonomním Kurdistánem. Vyzval také Barzáního vládu, aby centrálním úřadům předala kontrolu nad mezinárodními letišti na území autonomie a pohraničními posty s Íránem, Tureckem a Sýrií. Irácký premiér Hajdar Abádí v neděli referendum označil za neústavní.

"Ohrožuje Irák, mírové soužití Iráčanů a je nebezpečné pro celý region," řekl s tím, že jeho vláda učiní vše pro udržení celistvosti země. Barzání přiznal, že cesta k dosažení nezávislosti bude riskantní. "Jsme připraveni zaplatit za svou nezávislost jakoukoli cenu," sdělil.

Turecko v pondělí oznámilo, že výsledek referenda neuzná, a vyzvalo ostatní země, aby učinily totéž. Kurdským vůdcům doporučilo, aby se vzdali "utopických cílů". Turecké ministerstvo zahraničí ujistilo, že Ankara využije všech prostředků mezinárodního práva, pokud výsledek dnešního referenda bude pro Turecko znamenat ohrožení.

Tureckým občanům žijícím v kurdských autonomních provinciích v Iráku úřad důrazně doporučil, aby odjeli do Turecka, pokud jejich přítomnost v Iráku není nezbytná. Turecký ministr pro celní záležitosti Bülent Tüfenkci popřel předchozí zprávu turecké televize, podle níž Turecko ráno uzavřelo ze své strany hraniční přechod Habur na irácké hranici. Řekl však, že na něm byla zavedena přísná kontrola.

Čekali sto let

"Jsem opravdu šťastná, cítím, že budeme svobodní. Nikdo nám nebude vládnout, budeme nezávislí," řekla Suád Pirotová z Kirkúku, kde se také hlasuje. "Čekali jsme na tento den sto let. Chceme vlastní stát. Dnes je svátek všech Kurdů, řekneme ano našemu drahému Kurdistánu," řekl Rizgar, který hlasoval v Irbílu, ve středisku iráckých kurdských provincií.

Zatímco se okolní státy obávají, že referendum vyvolá vlnu separatistických tendencí mezi Kurdy i v jiných zemích, Iráčtí Kurdové na hlasování pohlížejí jako na oprávněné uznání své pomoci v boji proti islámským radikálům. Kurdové jsou největší etnická skupina, která zůstala po územním dělení po porážce osmanské říše bez vlastního státu. Čítá na 30 milionů lidí, kteří žijí jako menšina hlavně v Iráku, Íránu, Turecku a Sýrii.

Írán zavřel pozemní i vzdušnou hranici s iráckým Kurdistánem

Írán v reakci na referendum o nezávislosti Kurdů v Iráku uzavřel svou hranici s iráckými kurdskými provinciemi. Uzavřením hraničního přechodu do severního Iráku se zabývá i Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že hraniční přechod byl zatím uzavřen z jedné strany. Erdogan zároveň pohrozil vojenskou intervencí. Irácký premiér Hajdar Abádí nařídil bezpečnostním složkám chránit ty občany, kteří se podle něj setkají s hrozbami nebo vynucováním. O situaci jednali telefonicky prezidenti Ruska a Íránu Vladimir Putin a Hasan Rúhání.

Turecko a Írán mají vlastní kurdskou menšinu a obávají se, že referendum v Iráku posílí separatistické tendence Kurdů i v těchto zemích.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Bahrám Ghasemí řekl, že Írán "na žádost irácké vlády uzavřel pozemní i vzdušnou hranici" s iráckým Kurdistánem. Referendum označil za ilegální a neopodstatněné. Íránská agentura Tasním oznámila, že prezident Rúhání s Putinem hovořil o situaci v Iráku a také v Sýrii. "Zdůraznili nezbytnost udržet Irák jednotný a zajistit bezpečnost a stabilitu v celé oblasti," citovala agentura personálního šéfa Rúháního úřadu. Rusko a Írán patří ke spojencům syrské vlády a Írán podporuje vládu v Bagdádu.

Turecko, které má vlastní silnou kurdskou menšinu, uzavřelo ze své strany hraniční přechod do iráckého Kurdistánu. Prezident Erdogan řekl, že přechod bude později uzavřen zcela. Nezávislost Kurdů je podle něj pro Turecko nepřijatelná. Erdogan zdůraznil, že turecká armáda je na hranici a že to není bezdůvodné. "Můžeme jedné noci nečekaně přijít," řekl v náznaku možné vojenské intervence. Turecko podle něj může přikročit k politickým, ekonomickým i vojenským opatřením a může také zastavit přepravu ropy z kurdských oblastí v Iráku. "Uvidíme, kudy a jakými kanály budou (Kurdové) prodávat svou ropu. U nás jsou ventily, jakmile je zavřeme, bude to znamenat konec" obchodování, řekl prezident.

Turecký premiér Binali Yildirim řekl, že Ankara chce nyní posílit vztahy s Bagdádem. Turecko bude podle něj v otázce hraničních přechodů, letišť a obchodu s ropou v iráckých kurdských oblastech považovat za jedinou právní autoritu vládu v Bagdádu. Turecko chce s Bagdádem rovněž posilovat vojenskou spolupráci. Premiér sdělil, že členové irácké armády a armádní odborníci se zúčastní cvičení, které turecká armáda zahájila u hranice jako zjevné varování pro irácké Kurdy.

Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim referendum o nezávislosti iráckých Kurdů odsoudil. "My uznáváme pouze jednotný Irák a odmítáme vše, co vede k rozdrobení Iráku. Referendum odsuzujeme a neuznáváme, to jsem také včera (v neděli) řekl iráckému ministrovi zahraničí," sdělil Mualim.

Separatistickým snahám Kurdů čelí také syrská vláda. Syrští Kurdové v neděli uspořádali ve svých regionech na severu Sýrie první část z třífázových voleb. Mají vyústit v ustavení parlamentu a vlády v kurdských oblastech. Syrští Kurdové ale tvrdí, že o nezávislost neusilují a že chtějí zůstat součástí decentralizované Sýrie.