Irácký nejvyšší soud v pondělí vydal rozhodnutí, podle nějž se žádná irácká oblast ani provincie nemohou od Iráku odtrhnout. Soudní výnos souvisí se zářijovým referendem, v němž se Kurdové vyslovili pro nezávislost svých regionů. Vyvolalo to krizi, k jejímuž řešení Bagdád povolal i armádu. Irácká vláda označila referendum za neústavní a chce, aby jeho výsledek Kurdové zrušili.
Soud chtěl podle svého mluvčího pondělním výrokem zabránit dalším chybným výkladům ústavy a stvrdit nedělitelnost Iráku.
Premiér Hajdar Abádí už v létě, kdy Kurdové oznámili, že připravují referendum, řekl, že se ani jeden z ústavních článků nezmiňuje o referendu nebo nezávislosti a že plebiscit bude mít negativní důsledky.
Dělení příjmů z ropy
Kurdové se tehdy opírali o dlouhodobě neřešený problém, který podle nich s ústavou souvisí. Bagdád podle nich dlouho neplnil několik článků ústavy včetně článku 140, který se týká vyjasnění budoucího statusu ropného Kirkúku, dělení příjmů z ropy, platby žoldu kurdských milicionářů a nároku kurdských autonomních provincií na podíl z příjmů z ropy.
Protože závazky vyplývající z těchto ústavních zásad Bagdád dlouhodobě neplnil, dospěli Kurdové k závěru, že ústava pozbyla platnosti. Podle nich se centrální vláda ústavy dovolává, když jde o separatistické tendence Kurdů, ale sama odmítá ústavu plnit.
"Kurdistán se nemůže stát nezávislým státem z pohledu práva ani ústavy. Kurdové rozhodli o svém osudu, když hlasovali pro tuto ústavu a rozhodli, že Irák bude federativní stát," sdělil v minulosti Abádího předchůdce Núrí Málikí. Podobný názor zastává i Abádí.
"Tatáž kultura"
Prezident autonomního Kurdistánu Masúd Barzání, který se o vypsání referenda zasadil, obvinil Abádího vládu z toho, že provozuje "tutéž kulturu" genocidy jako bývalé irácké vlády. "Je to irácká vláda, kdo deset let neplní článek 140. V Kurdistánu ubývá iráckých diplomatických institucí, krátí se jeho podíl na příjmech, Kurdové jsou izolováni a nuceni odcházet," řekl Barzání.
Referendum Kurdům přineslo ztrátu území, jež pešmergové dobyli v boji s radikály z Islámského státu mimo kurdské autonomní provincie, a to včetně Kirkúku. Znamená to pro ně ztrátu ropných polí, snížení příjmů z ropy a také oslabení jejich vládních institucí i kontroly nad hranicí; Barzání kvůli krizi odstoupil. Na druhé straně irácká vláda oznámila, že začne platit žold pešmergům i mzdy zaměstnancům kurdské správy.
