Kuvajt jmenoval velvyslance v Bagdádu. Svůj zastupitelský úřad v sousední zemi otevírá poprvé od roku 1990, kdy s Irákem přerušil vztahy kvůli napadení armádou bývalého prezidenta Saddáma Husajna. Kuvajt je také jedním z prvních sunnitských arabských států, který se rozhodl vyslat diplomatický personál do většinově šíitského Iráku.
Kuvajtským velvyslancem v Bagdádu se stane bývalý náčelník generálního štábu armády Alí Muamín. Kuvajt je navzdory bývalému nepřátelství jednou z prvních arabských zemí ochotnou obnovit s Irákem diplomatické vztahy. Mnoho arabských sunnitských států sice přislíbilo otevřít v Bagdádu velvyslanectví, ale kvůli obavám o bezpečnost diplomatů s tím otálejí.
Začátkem července rozhodlo o otevření velvyslanectví v Bagdádu Jordánsko, i když jeho král Abdalláh II. bez náhrady a narychlo odvolal návštěvu přislíbenou na 9. července.
Od Saddámova svržení v roce 2003 zatím nenavštívil Bagdád nejvyšší představitel ani jedné z arabských zemí.
Dnes do Bagdádu zavítal šéf libanonské sunnitské parlamentní většiny a syn bývalého premiéra Saad Harírí. Při setkání s premiérem Núrím Málikím ocenil zlepšující se bezpečnostní situaci v Iráku. O otevření velvyslanectví v Bagdádu uvažuje také Saúdská Arábie.
Irák má tradičně dobré vztahy se sousedním a rovněž většinově šíitských Íránem, který už velvyslance v Bagdádu má. Z muslimských států vyslalo do Bagdádu minulý týden premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Turecko.
Otázka rozšíření vztahů arabského světa s Irákem se otevírá na každé mezinárodní konferenci. Na té, která se konala v květnu ve Stockholmu, však Irák od arabských států nezískal konkrétní přísliby v otázce prominutí dluhů, o což velmi usiloval, protože zahraniční pohledávky činící asi 60 miliard dolarů brzdí poválečnou obnovu země.
Foto: archiv
