Péče ve válce
Lékaři bez hranic: Pomáhat můžeme díky obětavým Syřanům

V Sýrii potřebují lékařskou a humanitární pomoc miliony lidí, mezinárodní organizace ale často nejsou schopny se k nim dostat. Práci nám nejvíce komplikuje zhoršená bezpečnostní situace a absence povolení pomáhat i ve vládou kontrolovaných oblastech, říká Jo Kuperová z organizace Lékaři bez hranic (MSF). Zdravotní péči často v obléhaných oblastech se jim ale daří zajišťovat, a to zejména díky obětavosti a odhodlání místních lékařů.

Právě v těchto dnech uplyne již pět let od zahájení války v Sýrii, která má na svém kontě přes 250 tisíc obětí. Kvůli násilnostem ze země uprchlo na pět milionů lidí, další miliony Syřanů se staly takzvanými vnitřními uprchlíky. "Více než 1,5 milionu lidí žije v obléhaných oblastech. Trpí nedostatkem jídla, vody, benzinu, to vše ovlivňuje i naši schopnost poskytovat jim lékařskou péči. Přibývá rovněž útoků na civilní budovy, jako jsou zdravotnická zařízení, což již nyní zoufalou situaci v zemi ještě více zhoršuje," říká Jo Kuperová, která má v MSF na starosti oblast Sýrie, Turecka, Iráku, Jordánska a palestinských území. Naposledy byly nemocnice podporované Lékaři bez hranic zasaženy v polovině února a útoky si vyžádaly nejméně 25 obětí včetně lékařského personálu a pacientů.

Lékaři bez hranic provozují šest zdravotnických zařízení v syrských provinciích Aleppo, Idlib a Hasaká a podporují více než 150 dalších zdravotnických zařízení a nemocnic po celé zemi. Jak vysvětluje Kuperová, většina podporovaných zařízení jsou provizorní stavby, které provozují syrští lékaři a není v nich tedy žádný personál Lékařů bez hranic. Asi 70 z těchto zařízení dostává pravidelnou pomoc včetně zdravotnického materiálu a vybaveni, paliva, aby mohly fungovat generátory v nemocnicích, i finance na platy či na rekonstrukci budov poškozených bombardováním. Pro zdravotníky fungují i konzultace po telefonu či po skypu. Zbylých 80 zařízení dostává pomoc v konkrétních případech, kdy je třeba se vypořádat s mimořádnými situacemi, jako je například hromadný příliv obětí po těžkých bojích.

Lidé v Sýrii ale od MSF dostávají i nezdravotní pomoc, jako je voda, jídlo, přikrývky, matrace a hygienické balíčky. "Občas, například v extrémní situaci, jako bylo obléhání Madáji, MSF radila místním humanitárním organizacím, jak zřídit kuchyně, kde se bude vařit polévka, a další centra pro distribuci potravin. Organizovala rovněž dodávky potravin, aby tato střediska mohla fungovat, i když se podmínky v obléhaném městě neustále zhoršovaly a lidé byli ohroženi na životech," popisuje Kuperová.

Lékaři bez hranic by podle ní mohli v zemi provozovat jeden z největších lékařských programů ve své historii, nejrůznější překážky jim v tom ale brání. "Od začátku konfliktu MSF žádali o povolení úřadů v Damašku, aby mohli pracovat i ve vládou kontrolovaných oblastech. Toto povolení ale nikdy nedostali," říká Britka. Omezený přístup má organizace i do oblastí kontrolovaných opozicí, zejména kvůli bezpečnosti. "Poskytování pomoci dále komplikuje rozdrobenost opozice a vyjednávání s některými ozbrojenými skupinami je velmi obtížné," dodává.

V roce 2014 byla schopnost MSF poskytovat v Sýrii přímou pomoc ještě více zasažena, když radikálové z Islámského státu (IS) unesli 13 zaměstnanců Lékařů bez hranic. Osm Syřanů bylo propuštěno o několik hodin později, pět zahraničních pracovníků drželi ozbrojenci dlouhých pět měsíců. Kvůli špatné bezpečnostní situaci tak Lékaři bez hranic museli stáhnout své mezinárodní týmy a zavřít polní nemocnici v oblasti Džabal al-Akrád u hranic s Tureckem a další dvě lékařská zařízení, která sloužila 150 tisícům lidem.

"V návaznosti na únos a propuštění zaměstnanců MSF bylo přijato velmi obtížné rozhodnutí uzavřít všechny projekty a zastavit podporu aktivit v oblastech pod kontrolou IS. Lékaři bez hranic chtěli záruky od vedení IS, že zaměstnanci a pacienti neutrpí žádná zranění, těchto záruk se nám ale nedostalo, což znamená, že do velké části země a k lidem tam žijícím se pomoc nedostane," říká Jo Kuperová.

V oblastech, kde Lékaři bez hranic pomáhají, se soustřeďují na fungující syrské lékařské sítě. "Mnoho syrských lékařů z jasných důvodů uteklo ze svých domovů a jejich nemocnice se staly terčem bombardování. Mnoho jich nicméně zůstalo. A díky jejich obětavosti a odhodlání poskytovat i za nepředstavitelně obtížných podmínek zdravotní péči pacientům můžeme v oblasti pomáhat i my," dodává pracovnice MSF.

"V roce 2015 i letos vidíme další nárůst počtu útoků na civilisty, například na tržištích či v lékařských zařízeních. Pokračuje používání barelových bomb a dalších zakázaných zbraní a dochází k cíleným útokům na lékařská zařízení a jeho zaměstnance," hodnotí Kuperová současnou situaci v zemi. Často podle ní dochází i k takzvaným dvojitým útokům, kdy je oblast bombardována a pak následně i podruhé, když na místo dorazí záchranné týmy nebo se stane terčem útoku nejbližší lékařské zařízení, kam dovezli zraněné.

V loňském roce došlo ke stovkám útoků na lékařská zařízení po celé zemi, 94 leteckých útoků a ostřelování zasáhlo 63 zařízení podporovaných MSF. Ve 12 případech bylo zařízení zcela zničeno a 81 členů personálu, který MSF podporuje, bylo zabito či zraněno.

Syrské nemocnice čelí obrovským problémům, žijí pod neustálou hrozbou bombardování a často se potýkají s nedostatkem léků, zdravotnických potřeb a kvalifikovaného personálu, k tomu se přidávají ještě výpadky elektřiny. Péče se tak nedostává například i pacientům s chronickými onemocněními, jako je cukrovka, kteří potřebují pravidelné léky, a v některých oblastech se objevují nemoci, jako jsou spalničky či dětská obrna, kterým by se dalo předcházet očkováním.

Před téměř dvěma týdny začalo v Sýrii platit příměří mezi vládou a opozicí, které je až na výjimky dodržováno. Lékaři bez hranic dohodu o zastavení násilí uvítali. "I naše týmy v oblasti Azaz na severu Sýrie poblíž turecké hranice nám sdělily, že v posledních pár dnech tam tam bylo méně násilností," říká Jo Kuperová. V jiných oblastech ale podle ní bombardování a boje pokračují. Do mnoha obléhaných měst se rovněž stále nedaří dostat potřebnou lékařskou pomoc. "Lékaři bez hranic jsou připraveni navýšit své aktivity v oblastech, do kterých máme přístup. Abychom to mohli udělat, potřebujeme ale, aby příměří trvalo déle," uzavírá pracovnice neziskové organizace.