"Drahé", "zranitelné" i "zastaralé" vůči novým hrozbám - letadlové lodi jsou pravidelně kritizovány, ale stále okouzlují, alespoň pokud věříme spoustě států, které jsou ochotné investovat do tohoto nástroje vojenské a diplomatické moci, píše agentura AFP v souvislosti se zkouškami druhé čínské letadlové lodi a současně první letadlové lodi, kterou Čína sama navrhla a postavila.
"Úmrtní list letadlových lodí se nepřestává vypisovat a přepisovat, ale tvrdošíjně odmítají zemřít, ačkoli někteří je považují za zastaralé nebo jim říkají lapač střel," tvrdí expert Richard Bitzinger z Rajaratnam School of International Studies (RSIS) v Singapuru. "V příštích desetiletích lze očekávat, že jejich počet se zvýší, stejně jako počet zemí, které je v asijsko-tichomořské oblasti budou vlastnit," tvrdí v nedávné zprávě.
"V současnosti jsou všechny velmoci, s nimiž se počítá anebo chtějí, aby se s nimi počítalo, vybaveny letadlovými loděmi či usilují o jejich pořízení, přičemž státy se snaží co nejdříve ovládnout co nejvíce dosud volného prostoru," zdůraznil penzionovaný francouzský admirál Alain Coldefy, ředitel časopisu Défense National.
Z operačního hlediska letadlová loď a její doprovodná skupina skýtá podle admirála zcela volnou projekci síly, umožňující zasadit "první úder".
Je také silným politickým nástrojem, který dovoluje vysílat silné diplomatické signály a jednat nezávisle na dobré vůli státu. "Neexistuje žádná viditelnější známka strategické moci," soudí kapitán americké letadlové lodi USS Bush Sean Bailey.
Spojené státy vlastní jedenáct letadlových lodí, což jim umožňuje mít na moři operační svaz v kterémkoliv koutu zeměkoule. Ve snaze udržet si nadvládu americké námořnictvo, US Navy, investovalo do nové třídy "letadlových superlodí" o výtlaku 100 000 tun, které jsou schopné nést 90 stíhaček a bezpilotních letounů. První z nich, USS Ford, stála 14 miliard dolarů (asi 298 miliard korun).
Francie, která jako jediná země kromě Spojených států disponuje letadlovou lodí s jaderným pohonem a s katapulty, se chystá spustit studie k přípravám na jejího nástupce v roce 2040.
Velká Británie se rozhodla postavit dvě letadlové lodi pro letouny s kolmým startem, z nichž první je již v provozu.
Dvě další evropské země, Itálie a Španělsko, disponují každá po jedné malé letadlové lodi.
Asie nezaostává. Indie by měla mít do deseti let tři letadlové lodi. Peking, který má expanzivní ambice v Jihočínském moři a chce rozšířit svou základnu v Pacifiku, má v současnosti k dispozici jen jedinou letadlovou loď v operačním provozu, vyrobenou ještě v někdejším Sovětském svazu. Čína se ale poprvé pustila do výstavby další lodi vybavené rampou coby skokanským můstkem (namísto katapultů).
Ale spekuluje se o možné stavbě třetí čínské letadlové lodi, s katapulty, které by umožnily letounům nést více výzbroje i paliva k delším letům.
Západní námořnictva jsou však odhodlána čelit čínským nárokům v oblastech, které mají být přístupné všem. Washington a Paříž již reagovaly vysláním vojenských lodí do Jihočínského moře. Londýn, vyzbrojený novými letadlovými loděmi, slíbil, že udělá totéž.
"Jednou z prvních věcí, které uděláme s našimi dvěma novými kolosálními letadlovými loděmi (...), bude, že je odešleme do této oblasti, abychom vyjádřili naši oddanost svobodě plavby po těchto námořních trasách, které jsou životně důležité pro světový obchod," upozornil v červenci 2017 britský ministr zahraničí Boris Johnson.
