Nervózní OSN
Libyjci masivně vyzbrojují islamisty v Sýrii a jinde

Organizaci spojených národů velmi znepokojuje ohromné množství zbraní vyvážených z Libye. Severoafrická země, v níž po pádu režimu Muammara Kaddáfího vládne stále zčásti chaos a násilí, dodává těžké a lehké zbraně, výbušniny, munici nebo granáty do zemí, jako jsou Sýrie, Mali a dalších, přestože na dovoz výzbroje do nich existuje embargo.

Podle poznatků OSN dosahuje vývoz zbraní z Libye "alarmujících rozměrů", stojí ve zprávě, kterou tento týden zveřejnili experti světové organizace.

Libye je podle nich velkým zásobovačem zbraní do míst, jako jsou Mali anebo Sýrie, v nichž hrozí, že se přinejmenším zčásti stanou islamistickým státem, v němž povládne šaríja. Zbraně vyváží Libye nejméně do tuctu zemí.

Neděje se tak ale z nějakého centra, zbrojní exporty organizují jednotlivá libyjská města. Kromě pomoci souvěrcům na bitevních polích si tím i něco přivydělají.

Po pádu plukovníka Kaddáfího v říjnu roku 2011, který Libyi vládl desítky let, se ze země stalo jedno z největších zbrojních center na světě. Odborníci OSN o tom shromáždili mnoho důkazů, přičemž další případy stále vyšetřují. Libyjské ozbrojené síly jsou stále slabé. Část země kontrolují ozbrojené milice a z bývalé Kaddáfího říše se stal největší zbrojní bazar na světě.

O zásoby zboží nemají zatím obchodníci na bazaru nouzi. Bývalý despota pilně plnil zbraněmi bunkry a sklady po celé zemi. Jsou v nich útočné pušky, protitankové střely, granáty, plastové výbušniny (včetně semtexu), raketomety, protiletadlové zbraně, pěchotní i protitankové miny. Kaddáfího arzenál patřil kdysi na Blízkém východě k největším.

S plukovníkovým pádem se z těchto skladů staly vesměs "samoobsluhy". Ukořistěné zbraně se začaly vyvážet za hranice už v době, kdy libyjské vládní vojsko bojovalo s nejrůznějšími skupinami povstalců, přičemž ho ze vzduchu decimovaly rakety a bomby několika zemí NATO. 

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch hovoří v souvislosti se smrtícím exportem o největším šíření zbraní, k němuž kdy v historii došlo. Celou oblast to významně ovlivní na desítky příštích let.

Hlavně USA a její spojenci se obávají, že některé typy zbraní shromážděných Kaddáfím se dostanou do rukou teroristů - nebo se do nich už dostaly. Vedle Sýrie a Mali jmenuje zpráva OSN mezi dovozci zbraní z Libye třeba Čad, Niger a Nigérii.

Mezi nejnebezpečnější zbraně, o něž mají nejen islamisté a teroristé zájem, patří rakety země-vzduch SA-7 (Strela 2). Ve srovnání s dnešními moderními systémy sice tento ruský výrobek působí jako starožitnost, ale svou práci je stále schopen odvést na výbornou.

Zbraň může ohrozit letadla a vrtulníky na vzdálenost až tři kilometry. Útočník se s ní může nepozorovaně přiblížit třeba k některému z evropských letišť - a střela pošle k zemi i velké civilní letadlo.

Krátce po konci války v Libyi se uvádělo, že raket země-vzduch se z tamních skladů ztratilo asi deset tisíc. Později se začalo uvádět, že většina z nich v Libyii zůstala a je nějakým způsobem zajištěna.

To ale nic nemění na zprávách o prodeji SA-7 třeba v okolí Izraele. Jednu chvíli se jich prý nabízelo tolik, že původní cena střel klesla zhruba na pětinu.