Vypadává elektřina
Luxusní Bejrút marně vyhlíží boháče z Perského zálivu

Chanel, Dior, Brioni, Valentino, Cartier, Bulgari, Longines, Rolex, Panerai, Vuitton, Armani, Ford, Gucci, Alexander McQueen, Hermès, Dolce & Gabbana, Louboutin. Značky z bejrútského súku, pro něž letos v libanonské metropoli nemusí být dostatek zákazníků. Obchodníci na jednom z nejluxusnějším tržišť 21. století to už pociťují.

Personál znuděně postává u dokonale upravených výloh, avšak nemá koho obsloužit. V létě sem obvykle míří ultrabohatí občané zemí Perského zálivu, aby se v Libanonu ukryli před domácím úmorným vedrem a pobavili se v kosmopolitním arabsky hovořícím městě s pochopením pro okázalé utrácení.

Letošní rok se ovšem od těch předchozích liší. Saúdská Arábie podobně jako ostatní státy Perského zálivu občanům cestu do Libanonu nedoporučila vzhledem k bezpečnostnímu riziku vyplývajícímu z konfliktu v sousední Sýrii.

"Ano, obchody jsou trochu horší. Ale naše klientela je ze 70 procent složena z Libanonců žijících zde nebo v zahraničí. Nejsme závislí jenom na zákaznících z Perského zálivu," sděluje Valíd z butiku Alexander McQueen.

Zástupci některých značek ale tvrdí, že jsou proti výkyvům, jaké představovala třeba občanská válka, odolní. "Jde o to, jak je značka známá. Nám jdou obchody dobře," říká pečlivě oblečený prodavač od Louise Vuittona. Elegantní dámy a dívky si v obchodě vybírají z nepřeberného množství kabelek bez ohledu na vysokou cenu.

U Louboutina se dají za šest tisíc dolarů (123 tisíc korun) pořídit lodičky Daffodile ozdobené křišťálem Swarovski. "Čekali jsme lepší tržby, přesto je to lepší než loni," tvrdí jeden z prodavačů. Méně arogantní značkové obchody bojují o zákazníky diskrétně umístěnými poutači nabízejícími slevy.

Lamborghini na své internetové stránce nabízí přívěsky na klíče a módní doplňky se 40procentní slevou, ale její automobily, jako třeba ten úžasný Aventador s dubajskou značkou zaparkovaný v jedné z bohatých bejrútských ulic, stále stojí 400 tisíc dolarů (8,2 milionu korun). Bejrút je město posedlé kvalitními auty a kolem chodce se spíše prožene sportovní porsche než nissan...

Rijád podobně jako Abú Zabí a Dauhá vyzval občany, aby se Bejrútu vyhnuli, protože boje v Sýrii dolehly v minulých měsících i na Libanon. Říká se, že luxusní jachty za 200 milionů dolarů zvedly kotvy a odpluly z bejrútského přístaviště. Některé možná na Kajmanské ostrovy, kde jsou zaregistrovány, nebo do některého z přístavů ve Středozemním moři. V módě je prý Maroko.

Jestliže saúdskoarabské ministerstvo zahraničí hovoří o nestabilní situaci v Libanonu, ví, o čem mluví. Saúdská Arábie a Katar mají prsty v syrské revoltě, platí bojovníkům opoziční armády žold a volají po vyzbrojení opozice.

Manažer obchodu s luxusními italskými značkami Versace a Kiton ale míní, že občané zemí Perského zálivu, kteří mají v Bejrútu byty, přijíždějí navzdory varování. "Královské rodiny samozřejmě nepřijedou, když lidem radí, aby nejezdili. Nedostanou se sem ani ti, kteří jezdili autem. Znáte to, jedenadvacet lidí ve třech chevroletech," říká manažer s poukazem na to, že pozemní trasa z Perského zálivu do Libanonu vede přes Sýrii.

Bejrútský súk je srdcem města obnoveného po občanské válce. Názory na něj dělí Bejrúťany na dvě kategorie. Ti první oceňují klidné uličky lemované domy obloženými mramorem a sklem i okolní ulice s budovami ze zlatavého kamene navržené v osmanském stylu. Kupé Bentley nebo Ferrari - případně obojí - je tu běžný úkaz. Ulice jsou bez poskvrnky a zaměstnanci města oprašují v kombinézách semafory  pštrosími pery.

Ti druzí vidí v této částí města chrám mamonu a zisku, který připravil Bejrút o kulturní centrum a vytlačil z něj tradiční levantské tržiště s vyvolávači.

Zbytek Libanonu se bejrútskému súku nepodobá. Roční příjem na hlavu v Libanonu činí 10 500 dolarů (215 tisíc korun), což je ve srovnání s Katarem desetina.

Selhává infrastruktura, v červenci kvůli poruše kabelu tři dny kolaboval internet. Lidé ve věku univerzitních studentů si nepamatují dobu, kdy by bez problémů fungovala elektřina. Generátor do každé domácnosti - tak by mohlo znít národní heslo... Restaurace jsou však příjemné, vaří se v nich výborně, bary jsou otevřené do noci a stále je dost lidí ochotných věnovat část výdělku na to, aby lépe vypadali.