Zápalnými lahvemi napadli v pátek neznámí útočníci nejméně čtyři křesťanské kostely v Malajsii a na jednom z nich způsobili značné škody. Útoky jsou dokladem prudkého vyostření náboženského napětí v zemi, které odstartoval spor ohledně používání slova "Alláh" ve smyslu "Bůh" nemuslimskými malajsijskými menšinami.
Útoky se odehrály před úsvitem na několika předměstích hlavního města Kuala Lumpuru. Po tradičních pátečních muslimských modlitbách se konalo také několik poklidných demonstrací muslimů protestujících proti tomu, aby místní katolické noviny používaly ve vydání v malajském jazyce slovo "Alláh".
Oleje do ohně sporu přilil i malajsijský soud, který rozhodl, že křesťané slovo Alláh používat mohou. Arabské slovo „Alláh" skutečně znamená „Bůh" s tím, že "Al-" je původně člen. Totéž slovo psáno „al-Láh" tedy označuje libovolného boha nebo předmuslimské božstvo, kdežto „Alláh" odpovídá křesťanskému výrazu „jediný Bůh".
Útoky dnes odsoudil malajsijský premiér Najib Razak a slíbil, že jeho vláda "přijme všechny kroky, které může, aby zabránila podobným činům". Znepokojení nad vzniklou situací vyjádřil i ministr vnitra Hishammuddin Hussein. "Nechceme, aby to přerostlo do něčeho jiného, ... nechci ujistit jen menšiny, ale ujišťuji všechny Malajsijce, že jsou v bezpečí," řekl novinářům.
Malajsie je často citována jako vzor pro další muslimské země díky svému ekonomickému rozvoji, pokrokové společnosti a všeobecně poklidnému soužití mezi příslušníky různých národností a vyznání. Malajsijská muslimská většina tvoří asi 60 procent z 28 milionů obyvatel; zbytek jsou etnicky převážně Číňané a Indové vyznávající křesťanství, buddhismus, hinduismus a další víry.
Kontroverze kolem slova "Alláh" ovšem má potenciál rozbít tuto pečlivě pěstovanou harmonii, vnést do společnosti hluboký rozkol a zmařit zahraniční investice, které země potřebuje v době, kdy se snaží vymanit z globální ekonomické krize.
Foto: ČTK/AP, Profimedia
