Masakry, chemické zbraně, dezertéři. Zuří informační válka

Zahraničí
13. 7. 2012 11:45
Příslušníci Syrské svobodné armády vybíhají z krytu.
Příslušníci Syrské svobodné armády vybíhají z krytu.

Ze Sýrie přišly v noci na dnešek zprávy o údajném dalším masakru. Místem krveprolití byla vesnice Tramsá, která se dostala pod palbu tanků, helikoptér a dělostřelby vládních jednotek. Později prý do vesnice vnikly milice, jež řadu lidí popravily ranou do hlavy. Většinu obětí prý tvoří civilisté.

"Bylo zabito více než 230 lidí a zhruba 300 dalších zraněno" tvrdí místní velitel rebelské Svobodné syrské armády. Pokud by to byla pravda, šlo by o dosud nejhorší masakr za 16 měsíců povstání proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada.

Chlapec u trosek svého domova v Homsu.Syrská státní televize naopak ze spáchání masakru nařkla "ozbrojené teroristické skupiny" a sdělila, že v bojích přišla o život trojice vojáků. V zemi už déle operují zahraniční bojůvky, například kajdisté ze sousedního Iráku.

Žádné nezávislé potvrzení zmiňovaných údajů však (dosud) nebylo možné  Jako ostatně mnohdy v minulosti. Jak známo, první, co ve válkách umírá, je pravda.

To se potvrdilo i v nedávné válce v Libyi, kdy nebylo až příliš často možné doložit zprávy o zvěrstvech, jež údajně páchaly síly věrné zavražděnému vůdci Muammaru Kaddáfímu. A to v době, kdy je svět doslova zaplaven moderními záznamovými a komunikačními prostředky.

Nepokoje v Sýrii si doposud podle opozičních skupin vyžádaly přes 17 tisíc životů, většinou civilistů.

Strašák chemických zbraní

Podobně jako v Libyi se už i v Sýrii opakovaně vytáhla z rukávu karta hrozby zbraní hromadného ničení. V případě Asadova režimu zbraní chemických. Podle listu The Wall Street Journal začala vláda v Damašku přesouvat zásoby této výzbroje ze skladů. Tvrdí to američtí představitelé, kteří s odvoláním na zpravodajce uvádějí, že v Sýrii jsou zásoby sarinu, yperitu a kyanidu.

Syrští rebelové v akci.Američtí představitelé se podle listu neshodují v názoru na to, jaký je důvod manipulace s těmito látkami. Zatímco jedni se domnívají, že je chce Damašek použít proti povstalcům nebo i civilistům, kterých se chce zbavit, další jsou toho názoru, že chce prezident Bašár Asad tyto látky lépe zabezpečit, aby se nedostaly do rukou opozice.

List také nevylučuje, že Asad nemá v úmyslu chemické látky použít jako zbraň, ale využívá je jako nátlak proti sunnitům, aby je odradil od účasti v rebelii. Sunnité jsou v Sýrii ve většině, oproti alávitům, kteří zemi vládnou a k nimž patří i Asad.

Ať už je ve hře cokoli, fakt, že na scénu přicházejí chemické zbraně, může konflikt ještě vystupňovat, píše list. Největší obavy vyvolává sarin, který rychle zasahuje nervovou soustavu a je smrtící. Kam Damašek nechal zásoby sarinu převézt, se neví.

Manévry ruských vrtulníků syrského letectva.

Hrozeb, že ti kteří autokraté a diktátoři můžou zbraně hromadného ničení použít jak proti svému lidu, tak proti nepříteli, byl svět svědkem i ve válce o Libyi a ještě předtím v Iráku. V obou případech se ukázalo, že šlo o plané strašení a součást informační války.

Kolik? To ví jen Asad a Alláh

Propagandistický boj se vede i v otázce dezertérů. Zprávy o jejich počtu se až dramaticky liší. Některé zdroje uvádějí tisíce, jiné desítky tisíc zběhů. V minulých týdnech se dokonce v blízkovýchodním tisku objevila zpráva, že dezertovala už pětina syrské armády. To je však podle střízlivých odhadů znalců regionu a nynější situace spíše zbožné přání Asadových odpůrců než skutečnost.

Pro dezertéry Turecko vyčlenilo zvláštní tábor, do něhož nemá nikdo nepovolaný přístupů. To platí hlavně pro média.

Smutek v Damašku nad zabitými vojáky syrské armády. Syrská armáda má zhruba 220 tisíc mužů a jen o něco menší počet záložníků, které lze rychle povolat do boje. Stejně jako o počtu dezertérů objevují se nejrůznější údaje také o padlých příslušnících Asadovy armády. 

Nikým nepotvrzená čísla se zpravidla pohybují mezi čtyřmi až deseti tisíci. To by znamenalo pro FSA nemalý úspěch.

Sestřelili, nesestřelili...

Napětí mezi Sýrií a Tureckem se vyhrotilo incidentem, při němž (údajně) syrská protiletadlová obrana 22. června sestřelila turecké vojenské letadlo nad Středozemním mořem.

Tento týden se však objevily informace, že na vraku stroje nalezeného na dně Středozemního moře se nenašly žádné stopy po raketě či zásahu z vnějšku, který by pád F-4 Phantom způsobil. Šlo spíše o technický defekt? Jak si potom vysvětlit, že si syrská vláda za tento incident sypala popel na hlavu a Turkům se omluvila?

Jedna z nabízených odpovědí je, že Damašku verze o sestřelení letadla vyhovuje, protože se tím demonstrovala síla syrské protivzdušné obrany.

Údájně sestřelený letoun F-4 turecké armády.

Autor: - pp -, ČTK Foto: Pentagon , Profimedia

Další čtení

Kazachstán zakazuje nosit na veřejných místech oblečení zakrývající obličej

Zahraničí
30. 6. 2025

Zemřela 82letá žena zraněná při útoku na proizraelské shromáždění v Coloradu

Zahraničí
30. 6. 2025

Izraelská armáda přiznala civilní oběti střelby u humanitárních center v Gaze

Zahraničí
30. 6. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ