Platit, nebo neplatit? Stětí Jamese Foleyho znovu zvýraznilo mučivé dilema, kterému vlády musí čelit v případě únosů: zaplatit výkupné, které bude financovat aktivity únosců a povzbudí je k dalším únosům? Anebo odmítnout a riskovat, že rukojmí potká stejný osud jako amerického novináře? Po dlouhou dobu Spojené státy a Británie odmítají jakýkoli převod peněz, zatímco některé evropské země - včetně Francie - únoscům platí, byť to oficiálně popírají.
Zdroj, který se zapojil do snahy osvobodit Jamese Foleyho a nepřál si být jmenován, uvedl, že po měsících nejistoty ohledně jeho osudu dostala Foleyho rodina dopis požadující nereálné výkupné 100 milionů eur (asi 2,8 miliardy Kč). Americká vláda se ale jednoznačně držela svého postoje - v žádném případě se nebude platit výkupné ani se o něm nebude vyjednávat.
Tentýž zdroj sdělil, že 13. srpna dostala Foleyho rodina dopis, v němž stálo, že jejich syn bude zabit v odvetě za americké nálety na pozice Islámského státu (IS). O necelý týden později šokovala svět videonahrávka, umístěná na internetu, na níž je Foley brutálně zavražděn.
"Washington vyjednává v jiných otázkách. Viděli jsme to před časem v Afghánistánu, když propustili vězně z Guantánama výměnou za zadržovaného vojáka," řekl Alain Chouet, bývalý vysoký činitel francouzské domácí rozvědky DGSE. "Ale stejně jako v případě Britů nebo Izraelců je jejich politika v jednom stejná: Neplatit," dodal.
Problém rukojmích představuje skutečné dilema, uvedl Chouet. "Na jedné straně je třeba chránit své občany všemi dostupnými prostředky. A na druhou stranu zkušenosti ukazují, že státy, které neplatí, mají méně unesených. Země, které - tak jako my - platí, mají teroristé tendenci pokládat za 'dojné krávy'. Přinášíme jim zisky," dodal.
Před dvěma lety na konferenci v Londýně odhadl americký náměstek ministra financí pro terorismus David Cohen, že únosci v letech 2004 až 2012 získali na výkupném asi 120 milionů dolarů.
"Placení výkupného vede k dalším únosům a další únosy vedou k dalšímu placení výkupného. A to všechno posiluje schopnost teroristických organizací páchat útoky," řekl tehdy. "Musíme najít způsob, jak tento cyklus rozbít."
Odmítnutí platit výkupné je "nejjistější cestou k rozbití tohoto cyklu, protože pokud únosci vytrvale nebudou dostávat to, co chtějí, pak nebudou mít důvod brát rukojmí", prohlásil Cohen.
Únosci podle Cohena jednoznačně rozlišují mezi vládami, které výkupné platí, a těmi, které to nedělají. Jako argument uvedl, že podle informací amerických úřadů se v roce 2011 teroristická síť Al-Káida z tohoto důvodu zaměřovala především na Evropany, ne na Američany.
Podle bývalých obětí únosů je tento rozdíl citelný i v samotném zajetí. Například bývalý francouzský rukojmí Nicolas Henin, který byl zadržován s Jamesem Foleym, řekl: "Rukojmí ze zemí, o nichž se ví, že neplatí výkupné, si byli vědomi, že jejich případ je složitější."
A další francouzský rukojmí, který si nepřál být jmenován, dodal, že američtí rukojmí "prožívají zajetí jinak, než ostatní. Mají mnohem větší strach. Vědí, že na rozdíl od naší vlády, ta jejich nebude s únosci vyjednávat."
Amerického novináře Davida Rohdeho zadržovalo v roce 2009 více než sedm měsíců hnutí Taliban, než se mu podařilo uprchnout. Nyní využil úvodníku v týdeníku The Atlantic, aby vyzval západní velmoci, aby svou politiku ohledně výkupného sjednotily.
Foleyho smrt je "nejzřetelnějším důkazem, jak odlišná politika vůči únosům americké vlády a některých evropských vlád může zachránit evropská rukojmí a odsoudit ta americká k záhubě", napsal Rohde. "Je třeba zavést shodnou a důslednou politiku, ten současný přístup selhává. Smrt Jamese Foleyho nesmí být zbytečná," dodal.