Na sto tisíc lidí se dnes sešlo v největším městě Rangúnu k další demonstraci proti vojenskému režimu, která byla jako v předchozím týdnu vedena buddhistickými mnichy.
Jde o dosud nejrozsáhlejší protestní akci proti juntě od krvavého potlačení prodemokratické revoluce v Myanmě v roce 1988.
Svůj dnešní pokojný průvod zahájili mniši odění v šafránových rouchách modlitbami ve slavné zlaté pagodě Šwedagon, která je nejvýznamnější svatyní v zemi. Odtud se vydali na pochod městem, kde se k nim postupně připojovaly tisíce přihlížejících.
Mezinárodní humanitární organizace, jejichž zaměstnanci monitorovali sílu davu, odhadly počet účastníků na padesát až sto tisíc. V čele prý kráčelo na dvacet tisíc mnichů.
V prvních několika hodinách prošel průvod asi desetikilometrovou trasu, která míjela mimo jiné starý komplex rangúnské univerzity, jež byla centrem protestů v minulosti. Podle očitých svědků byla osmiproudá silnice na severu Rangúnu v jednu chvíli zaplavena demonstranty v délce 1,6 kilometru.
Také dnes žádali mniši a jejich stoupenci z řad veřejnosti i místních kulturních celebrit národní usmíření, především propuštění členů opozice z vězení, včetně disidentky Do Aun Schan Su Ťij. Ta je držena v domácím vězení ve svém rangúnském domě, odkud mohla v sobotu demonstranty pozdravit. V neděli jí v tom již policie zabránila, množství demonstrujících lidí ale od té doby razantně stoupá.
Menší protestní akce s několika stovkami účastníků se dnes konaly i ve městech Mandalay v centrální části země, v severozápadním Sistwei a ve městě Bago ležícím severně od Rangúnu. Kromě politických požadavků účastníci protestů vyzývali na transparentech ke zlepšení životních podmínek v zemi, která navzdory svým bohatým nerostným zásobám patří k nejchudším na světě.
Sympatie dnes vyjádřilo demonstrantům Německo, jehož vláda současně ocenila mírový charakter protestů, jež původně začaly v srpnu kvůli stížnostem prostých občanů po zvýšení cen paliv.
"Požadujeme společně s portugalským předsednictvím Evropské unie osvobození (osob) uvězněných v průběhu demonstrací z předchozích dnů i propuštění opoziční vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij," prohlásil mluvčí německé diplomacie Martin Jäger. Od zahájení manifestací 19. srpna bylo podle bilance organizací pro lidská práva v Myanmě zatčeno asi 218 nespokojenců.
Podobně demonstranty již dříve podpořily Spojené státy, které jsou nejhlasitějším 
západním kritikem režimu.
Podle diplomatů a analytiků zatím vojenská vláda přistupuje k demonstracím nečekaně umírněně, zřejmě díky tlaku Číny, největšího obchodního partnera.
Čína, která využívá mocných zásob ropy a zemního plynu v Myanmě k podpoře horečného rozvoje své ekonomiky, letos zablokovala v Radě bezpečnosti OSN rezoluci kritizující zemi za potlačování lidských práv. Současně ale vyvíjí tichý tlak na barmský režim, aby přistoupil na dialog s opozicí a demokratické reformy.
"Peking bude hostitelem olympijských her. Každý ví, že Čína je hlavním zastáncem junty, takže pokud myanmaská vláda podnikne nějakou akci, ovlivní to image Číny," uvedl jeden z analytiků.
Jak ale celá kampaň skončí, si komentátoři netroufají odhadnout. Ve hře je podle nich řada scénářů, od možné politické změny po pětačtyřicetiletém panování vojenské junty až po tvrdý zásah armády podobný akci z roku 1988, při níž bylo zabito asi 3000 lidí.
"Nelze očekávat, že by se mniši nyní rozhodli demonstrace ukončit. Jsou každým dnem odvážnější a jejich požadavky jsou každým dnem větší a političtější. Nyní jde o Do Aun Schan Su Ťij a o reformu," soudí jeden z diplomatů žijících v Rangúnu. "Mniši mají za sebou početné řady stoupenců, a ačkoli nemají přímo imunitu, je pro vládu složitější proti nim zasáhnout než proti řadovým občanům," dodává.
Na fotografiích snímky z demonstrací, vedených buddhistickými mnichy v Rangúnu.
Foto: AP
