Uhelná velmoc
Mongolsko bojuje se smogem. Pomoci má vítr ze stepí
15.12.2012 14:00
Ekonomický boom, který zažívá Mongolsko díky těžbě ze zemských útrob, je provázen rychlým nárůstem znečištění ovzduší. Proti tomu chtějí nyní někteří bojovat s pomocí větru, jenž vane jeho širými stepmi.
Ulánbátar je druhé nejvíce znečištěné město na světě, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO). Podílejí se na tom zejména tepelné elektrárny a uhlí spalované v zimě obyvatelstvem země, kde teplota pravidelně klesá pod minus 30 stupňů Celsia.
V Salkchitu, mongolsky Větrné hoře, asi 70 kilometrů jihozápadně od metropole, stojí 10 sloupů, jež jsou první etapou parku o celkové kapacitě 50 megawattů tvořené 31 pylony. V tomto parku projektanti spatřují počátek přechodu Mongolska k ekologicky čistým energiím.
Tento projekt se zdá poněkud neuvěřitelný v zemi, kde se podzemní rezervy, tvořené především uhlím, odhadují na více než jeden bilion dolarů.
Sněhová vichřice, která bičuje mongolské stepi, však může být neomezeným zdrojem energie. Je to v souladu s místní kulturou: již ve 12. století vyznávali Čingischánovi válečníci kult věčně modrého nebe.
"Máme dlouhou tradici úcty k životnímu prostředí," tvrdí Bajandžargal Bajambasajchan, generální ředitel investiční společnosti Newcom, která finančně podporuje výstavbu větrných elektráren.
Jakmile budou turbíny provozuschopné, pokryjí pět procent energetické potřeby země se třemi miliony obyvatel. K dispozici jsou již projekty na rozšíření této kapacity.
Bajambasajchan však nesdílí skepticismus svých spoluobčanů. "Když jsme před osmi lety projekt zahajovali, mnozí nás označovali za ignoranty," vzpomíná.
"Mongolsko je ve světě známo svými bohatými nerostnými zdroji: uhlí, mědi a železné rudy. Proč investovat do větrné energie, když má země spousty uhlí? Odpověď zní, že Mongolsko má jedny z největších světových rezerv větrné energie," konstatuje investor.
Z parku v Salkchitu bude jako první těžit milion obyvatel Ulánbátaru. To by mělo v metropoli umožnit snížit poptávku po uhlí asi o 175 tisíc tun ročně.
V zimě se často celé dny nad městem ležícím v úzkém údolí vznášejí šedé oblaky smogu. Znečištění překračuje pětinásobně až šestinásobně mírné normy WHO.
Způsobují to tři uhelné elektrárny, jakož i dým z pneumatik, odpadků a oleje, které spalují obyvatelé chudých čtvrtí tvořených jurtami, aby se zahřáli.
Počet obyvatel metropole v posledních letech značně vzrostl. Kolem aglomerace se usadili nomádi v naději, že se budou moci podílet na nové prosperitě země, jejíž růst loni dosáhl 17,3 procenta.
"V zimě je vzduch v Ulánbátaru skutečně nedýchatelný," uvádí ekologický aktivista Kirk Olsen, který tu působí už 12 let.
"Když odstartujete z letiště, vidíte v údolí tu šedou neproniknutelnou mlhu. Lidé spalují odpadky přes zákaz," dodává.
Organizace Millennium Challenge Corporation, financovaná Spojenými státy, podpořila projekt, na jehož základě se má o 30 procent snížit spotřeba topného oleje v 70 tisících domácnostech.
Mongolská vláda rovněž přijala opatření k povzbuzení úspor energie, například zdanila automobily s vysokou spotřebou pohonných hmot.
Avšak dokonce i prezident země Cachjagín Elbegdordž přiznává, že tato opatření budou mít jen omezený význam.
"Loni jsme poprvé schválili zákon, který zajišťuje, že nebudeme podporovat ty, kdo životní prostředí znečišťují. To však nestačí, je to jen začátek," upozornil.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.