Veteráni loňského libyjského povstání se přesouvají do Sýrie, kde organizují místní rebely k boji proti režimu prezidenta Bašára Asada. Pod jejich vlajku stahují syrští i zahraniční bojovníci. V čele profesionálně vyškolených libyjských sil stojí Mahdí Hárátí, irský a libyjský občan, který v roce 2011 vedl Tripolskou revoluční brigádu v útoku na hlavní město Libye, píše agentura Reuters.
Jeho mezinárodní skupina založená v Sýrii pod názvem Prapor jednoty v současné době sdružuje nejméně dvacet libyjských veteránů, dobrovolníky z irské muslimské komunity a místní rebely. Celkem se ke skupině přihlásilo až 6000 mužů, cituje Hárátího internetový deník Foreign Policy.
Podle Hárátího je Prapor jednoty zcela nezávislý na opoziční Syrské svobodné armádě a všichni občané cizích států přichází jako dobrovolníci. "Jsou to dospělí muži a nepotřebují nijak přesvědčovat o naší věci," cituje Hárátího CNN. Sám sebe i své bojovníky považuje za civilisty.
Organizace je ale zatím ve výběru dobrovolníků opatrná a nechce přijímat nováčky s možnými vazbami na al-Kajdu a jiné extremistické skupiny. Vlastní náboženskou motivaci přitom Hárátí neskrývá a zaštiťuje se symbolem univerzální muslimské jednoty.
Hárátího švagr a spolubojovník, v Dublinu narozený Husám Nadžár, tvrdí, že dobrovolníků z různých arabských států se na hranicích Sýrie shromažďují tisíce. V návaznosti na to kritizoval postoje západního světa a varoval před možným přílivem extremistů.
"Pokud Západ a ostatní státy rychle nezakročí, už to nebudou jenom normální lidé, jako jsem já. Přijdou skuteční extremisté, kteří situaci jen vyostří," cituje Nadžára Reuters.
Samotní syrští rebelové jsou podle libyjských veteránů v mnohem obtížnější situaci, než byli oni sami před rokem. Především díky pravidelným náletům Asadova letectva nejsou schopni se organizovat, a také jejich výzbroj je v zoufalém stavu.
"Když jsem viděl jejich zbraně, málem jsem plakal. Naštěstí se o to můžeme postarat my. Víme, jak opravovat a udržovat výzbroj, i jak se postarat o problémy," tvrdí Nadžár.
Libyjská vláda jakoukoli oficiální podporu syrskému povstání odmítá. Přesto byla jedním z prvních států, který uznal legitimitu opoziční Syrské národní rady a vyloučil Asadovy diplomaty ze země.
Osa Damašek-Moskva-Peking
Tlak na syrského prezidenta Bašára Asada stoupá každým dnem. Pomalu se ve světě ocitá v téměř úplné izolaci - s výjimkou Moskvy a Pekingu. A právě do Číny vyslal Asad svou mediální poradkyni, aby se ujistila, že podpora syrského prezidenta ze strany říše středu stále trvá.
Búsajna Šabanová se má v Pekingu setkat s čínským ministrem zahraničí Jang Ťie-čch'em. Jeho mluvčí v této souvislosti uvedl, že Čína se snaží o vyvážený postoj k dění v Sýrii. Už prý proto přemýšlí o tom, že pozve do Pekingu zástupce syrské opozice.
Mluvčí Čchin Kang zopakoval požadavek Číny, aby byl realizován mírový plán, s nímž přišel emisar OSN Kofi Annan. Ten předpokládal nastolení "okamžitého příměří" v Sýrii. Annana už mezitím hodil ručník do ringu a Sýrii opustil.
Jeho snaha byla už od samého počátku odsouzena k nezdaru, protože ti, kdo tahají v zákulisí za nitky, žádný klid zbraní v Sýrii nechtějí.
Čína čelí kvůli svému postoji ke krveprolití v Sýrii široké kritice. Spolu s Ruskem několikrát zamezila přijmout rezoluci Rady bezpečnosti OSN, který by obsahovala saknce vůči Asadovu režimu.
Koncem července Asadova vlásda požádala Rusko o rozáhlou finanční pomoc.
