Na Čínu padl stres. Psychoterapeutů je málo

Když začala Li Sien-jün v roce 1991 pracovat v pekingské nemocnici Chuej Lung Kuan jako psychiatr, raději se svým povoláním na veřejnosti nechlubila. Lidé ho prý považovali za podivné a domnívali se, že pracuje v ústavu pro choromyslné. Teď ti, s nimiž se setkává, projevují o její profesi živý zájem.

"Když jim řeknu, že jsem psychiatr, a mluvím o svém zaměstnání, dávají najevo obdiv," říká podle listu International Herald Tribune čtyřicetiletá Li. "Ptají se mě na můj názor, chtějí vědět, jak mají vychovávat děti a jak se vypořádat s nejrůznějšími problémy."

V uplynulých 30 letech se čínský komunistický systém vládou přidělovaných pracovních míst a bytů postupně měnil v kapitalismus pro každého, v němž vládne boj na ostří nože o vzdělání a práci a prohlubuje se propast mezi bohatými a chudými. Někteří lidé se ve snaze zvládnout stres uchylují po vzoru Západu k psychoterapii.

V zemi, v níž od pozornosti věnované jednotlivci odrazovala jak socialistická ideologie, tak tradiční kultura, je to radikální posun.

"V čínské společnosti se dějí velké změny a lidé jsou otevřenější a věnují více pozornosti své mysli," říká Čeng Jü, terapeut působící ve městě Čcheng Tu asi 1500 kilometrů jihozápadně od Pekingu.

Jedním z faktorů, které k tomu přispívají, může být tlak v zaměstnání. Jednapadesát procent čínských respondentů v říjnovém průzkumu veřejného mínění, uspořádaném společností Hudson Highland Group se sídlem v New Yorku, mluvilo o vyšším pracovním stresu než před rokem. Je to v pořadí už druhý rok, v němž Čína zaregistrovala nejvyšší míru vystresovanosti v Asii.

"Když někteří lidé zbohatnou, stěžují si: 'Jsem úspěšný, ale jsem nadále nešťastný'," říká sedmatřicetiletá Kathy Liová, která v roce 2005 opustila zaměstnání v médiích a založila si vlastní poradenskou firmu v Pekingu. "Lidé si stále více uvědomují, že to, co jim přinese pocit štěstí, nepochází z vnějšího světa, ale z jejich nitra."

Po květnovém zemětřesení v provincii S'-čchuan, při němž zahynulo 87 500 lidí, se poptávka po psychoterapii zvýšila. Vládní činitelé žádali i v zahraničí o pomoc specialistů, kteří by pomohli s léčením psychologického i psychického traumatu pramenícího z této katastrofy.

Potřeba pomoci zvenčí odhalila nedostatek takovýchto zdrojů v Číně. Země s 1,3 miliardami obyvatel má jen 30 tisíc profesionálních terapeutů a poradců. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) připadá na každých 100 tisíc obyvatel Číny jen 1,3 psychiatra - v USA je to 13,7 na 100 tisíc lidí.

Tradiční čínská kultura si cení "zachování si tváře", což znamená zdůrazňování pozitivního a přimhuřování očí nad "trapnými" věcmi. Takový postoj je v rozporu s procesem otevřeného diskutování o problémech, které je pro psychoterapii neodmyslitelné.

Současná globální finanční krize má nepříznivý dopad i na čínskou ekonomiku a stále více lidí cítí potřebu vyhledat pomoc psychologa. Mnozí považují psychoterapii za jakýsi zázrak. Měli by prý ale pochopit, že psychoterapie není všelékem na každý problém.

Foto: Reuters, AP