Ve velkém spěchu chce severokorejský vládce Kim Čong-un udělat svou říši atraktivnější pro turisty z celého světa. Nedávno třeba postavil zimní lyžařské středisko s alpským nádechem, nyní má pomoci přilákat zahraniční dovolenkáře, jejichž peníze KLDR zoufale potřebuje, nové mezinárodní letiště. Severokorejci už na něm nějaký čas pracují.
A jak je pro Asiaty v těchto končinách obvyklé, navíc v diktátorském režimu, se značným nasazením a nadmíru pilně. Alespoň to tak vypadá podle fotografií, které jsou z projektu k dispozici.
Na dalším snovém projektu Kima III. se činí tisíce vojáků v olivově zelených uniformách. Mají jednoduché nástroje a zčásti dřepí na obrovské zabetonované ploše.
Píše o tom i zpravodaj agentury AP, který patří mezi ty, kdo se na stavbu dostali. Na jím pořízených záběrech jsou i četní strážci, kteří dělníky kontrolují a udělují jim pokyny. Podle AP jsou na místě obrovské plochy s plakáty, které vyzývají ke "korejsky rychlému pracovnímu tempu".
Velká část modernizovaného letiště je už hotova. Jen nová přistávací dráha a odvodňovací kanály se ještě stavějí. Už v létě navštívil pyšný vládce Kim konstrukci nového letištního terminálu. Nyní se zdá, že vzdušný přístav je už jen krátce před dokončením.
Jak uvádí AP, režim k tomu nasazuje všechny páky. Z tlampačů na staveništi zní vlastenecká muzika, která má zřejmě pracovníky motivovat. Stavba je nejmladší z takzvaných "tempo-akcí" Severní Koreje, která má z politicky izolované země udělat lákavější místo pro turisty.
KLDR musí vydělávat peníze, hodně peněz, a turistika je jedním z prostředků, jak je získat, zdůrazňují znalci Korejského poloostrova. Nové letiště je jen logickým důsledkem čerstvých snah režimu otevřít se více návštěvníkům.
Ostatně, Kim se do své izolované země sužované nejrůznějšími nedostatky, i když už ne hladomory jako dříve, snaží přilákat zahraniční návštěvníky už déle. Cizinci, kteří neskrblí korunou, můžou komunistickému režimu dostat se ještě více na nohy.
Země přitom v uplynulých letech zaznamenala jisté ekonomické úspěchy a lidem v ní se daří lépe, než je obecně pod vlivem neustálých hororových zpráv v médiích známo. Jak už řečeno, loni Kim Čong-un otevřel na východě země dokonce luxusní lyžařské středisko s kvalitními sjezdovkami i hotely.
Někde, nejspíše přes prostředníky, dokonce sehnal i švýcarské lanovky, které prý mu sami Švýcaři nechtěli prodat.
Jádrem této nové turistické taktiky by se mohlo stát právě nové letiště. Dosud slouží jako vzdušný přístav v hlavním městě jen provizorní terminál ne o mnoho větší než skladová hala. Uvnitř je pouze jeden přepravní pás na zavazadla, maličký duty-free shop a dále obchůdek se suvenýry. S tím režim díru do světa turismu neudělá.
Do Pchjongjangu dosud míří jen málo leteckých linek. Většina je z Číny, některé z Ruska. Nové letiště by mohlo odstartovat novou éru.
Ještě před několika lety lákala Severní Korea do země až na výjimky hlavně čínské investory. Také většina turistů přijíždí zatím z říše draka. Kdysi mířili do KLDR třeba i menší zájezdy Čechů.
Teď se Kim snaží lákat i návštěvníky ze Západu. Země by ráda vítala v blízké budoucnosti milion návštěvníků ročně - také z Evropy a Spojených států.
Zdá se to velmi odvážným cílem, neboť dnes se turisté počítají spíše jen v tisících.
Jestli začne severokorejská domácí turistika zažívat jednou boom, nezáleží ale zdaleka jen na hezčím a větším letišti, byť jsou takové infrastrukturní počiny předpokladem. Zatím je totiž pohyb turistů v zemi velmi omezený a prakticky pod stálým dohledem.
A ne vždy se hostitelé chovají ke svým hostům právě hezky. Nedávno byl jeden americký návštěvník odsouzen na roky do pracovního tábora jen proto, že ve svém hotelovém pokoji zapomněl bibli. Po pěti měsících ho ale propustili. Hezké gesto...
Podle údajů čínských cestovních kanceláří je teď Severní Korea uzavřena zahraničním návštěvníkům úplně - kvůli strachu z eboly. Vládci v Pchjongjangu to však zatím oficiálně nepotvrdili.