Vedení Severoatlantické aliance v čele s americkými představiteli naléhalo ve středu na neformální schůzce ministrů obrany NATO ve španělské Seville na členské státy, aby zvýšily podporu vojenské misi v Afghánistánu. Výzvy se však setkaly podle agenturních zpráv s rozpornými ohlasy. Za ČR se schůzky zúčastnila Vlasta Parkanová.
Nový vrchní velitel ozbrojených sil NATO americký generál John Craddock předložil ministrům plán na posílení stavu jednotek aliance v Afghánistánu o 1500 až 2000 vojáků a na změnu rozmístění sil v této asijské zemi tak, aby se její mobilnější bojové jednotky přemístily více na jih a východ země k pákistánské hranici, kde je situace nejvážnější.
Někteří spojenci odmítají vyslat na východ další vojáky
NATO má v Afghánistánu v současné době zhruba 35 000 příslušníků mezinárodních jednotek. Více než polovinu z nich tvoří američtí a britští vojáci. Podle neoficiálních zpráv z jednacích kruhů však zástupci některých zemí odmítají vyslat do Afghánistánu další příslušníky svých ozbrojených sil a zejména pak do nebezpečných oblastí. Jsou to především Německo, Francie, Španělsko a Itálie, ale také Turecko.
Německý ministr obrany Franz Josef Jung například poukázal na to, že počet zahraničních vojáků v Afghánistánu není sám o sobě žádnou zárukou úspěchu. Připomněl, že bývalý Sovětský svaz měl v této zemi v osmdesátých letech na 100 000 vojáků, a stejně nevyhrál. Pro úspěch je podle něj potřeba získat místní obyvatelstvo tím, že se podaří spojit bezpečnost s hospodářským rozvojem.
Amerika vyzývá v prevetivní ofenzivě
Americký ministr obrany Robert Gates na schůzce naléhal na to, aby aliance podnikla v Afghánistánu v brzké době preventivní ofenzivu, která by předešla očekávaným jarním útokům povstalců z hnutí Taliban. "Předpokládáme, že toto jaro bude v Afghánistánu rozhodující pro výsledek konfliktu v této zemi, a proto žádáme spojence, aby udělali všechno, co je v jejich silách," uvedl člen americké delegace citovaný agenturou AP.
V Afghánistánu loni zahynulo přes 4000 lidí, včetně 170 zahraničních vojáků, což je nejvíc od pádu režimu Talibanu v roce 2001.
Také generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer na schůzce zdůraznil, že "je důležité, aby se zúčastnily všechny země, protože jde o prokázání solidarity v rámci aliance". Připustil, že řešení situace v Afghánistánu může být nakonec jedině civilní, ale armáda pro ně musí vytvořit předpoklady.
Ministři jednali v Seville také s afghánským ministrem obrany Abdulem Rahímem Vardakem o koordinaci rozvojové pomoci s vojenskými operacemi a o dalším výcviku afghánské armády.
Česko hodlá řady spojenců rozšířit
Spojené státy prodloužily pobyt 3000 svých vojáků v zemi a Velká Británie hodlá posílit své jednotky o dalších 800 mužů. Také Polsko přislíbilo další vojáky. Jak řekl mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek, i Česká republika patří k těm, kdo letos zvýšil počet svých vojáků, a to ze 150 na 225, takže nyní "přispívá úměrně svým možnostem". Navíc zvažuje podle mluvčího i další příspěvky, například dary pro afghánskou armádu.
Ostatní členové NATO se však vyjadřují k podobným výzvám váhavě nebo zcela odmítavě. Německá vláda chce vyslat do Afghánistánu navíc šest průzkumných letounů Tornado, ale i tento záměr vyvolal v zemi velkou polemiku o tom, zda jejich použití nelze považovat za přímé bojové nasazení. Podobně italská vláda slíbila vyslat nákladní letoun, ale zároveň upozornila, že nemá jistou podporu v parlamentu ani pro udržení nynějších 1950 vojáků v Afghánistánu.
Zásah jednotek rychlého nasazení zůstává otázkou
Bouřlivou diskusi vyvolal podle agentury DPA dánský ministr obrany Sören Gade, který navrhl, aby NATO vyslala do Afghánistánu asi 20 000 příslušníků svých jednotek rychlého nasazení. "Pokud nebudeme tyto jednotky využívat, tak je ztratíme. Dříve nebo později je musíme nasadit," prohlásil Gade. Některé země v čele s Francií a Německem však tento návrh rozhodně odmítají.
V další části jednání De Hoop Scheffer podle agentury AP vyjádřil jménem NATO podporu nedávno předloženému plánu zvláštního zmocněnce OSN pro Kosovo Marttiho Ahtisaariho, který fakticky navrhuje nezávislost této srbské provincie pod mezinárodním dohledem. Generální tajemník ujistil, že aliance zachová prozatím svou vojenskou přítomnost v Kosovu na dosavadní výši, tedy zhruba na úrovni 16 000 vojáků. Jejich stahování podle něj připadá v úvahu až po dosažení dohody o statusu tohoto území.
Autor: ČTK
Foto: AP