Běženci jako zbraň, kterou je možné donutit Evropu k otevření dveří - to je nejnovější strategie tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana. Má naději, že mu jeho kalkul vyjde?
Pošleme vám znovu do Evropy uprchlíky, pokud nám nezrušíte vízovou povinnost - takový vzkaz vyslal na twitteru jeden z poradců tureckého prezidenta, poslanec vládní strany AKP Burhan Kuzu. Stalo se tak poté, co předseda Evropského parlamentu Martin Schulz označil za nereálné, že by víza měla být zrušena už od července, jak očekává turecká strana. Ze 72 kritérií, které musí splnit, zůstává pět. Ty však představují největší problém. "Nejde o kvantitu, ale o kvalitu, a dvě velmi důležité podmínky - ochrana dat a protiteroristické zákony - nejen, že nebyly splněny, ale Turci se do nich ani nepustili," řekl Schulz v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk.
Právě boj o protiteroristické zákony je do značné míry odrazem střetu dvou politických kultur a bude zajímavé sledovat, jak se nakonec celá záležitost vyřeší. Pod zástěrkou boje proti terorismu je možné ještě více perzekuovat politické odpůrce stejně jako nepohodlná média a novináře.
Tažení vůči žurnalistům je už na zpravodajství médií znát, více se věnují otevírání nových staveb nebo úspěchům v boji kurdským povstalcům, než kritice vládních politiků. Ve vízové otázce pak turecká média preferují pohled Ankary na celý problém a nezamýšlejí se příliš nad dalšími okolnostmi.
Erdoğan dal najevo, že žádné protiteroristické zákony měnit nehodlá jen proto, že to požaduje unie: "V tom případě říkáme - My si půjdeme naší cestou," řekl. Později ještě přitvrdil a naopak kritizoval EU za to, že dává azyl těm, kteří jsou v jeho zemi politicky pronásledováni: Čekáme především, že země EU upraví svoje zákony, které podporují terorismus. To, že EU kritizuje naši zemi ohledně definice terorismu, je už pak jen černý humor."
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker trvá na tom, aby Turecko podmínky dodrželo: "Pokud Erdoğanova strategie spočívá v tom, aby zabránil Turkům volně cestovat po Evropě, musí se za to zodpovídat tureckému lidu. Není to můj problém, bude to jeho problém," říká.
Právě Junckerova EK ale otevřeně tlačí na to, aby se pro Turky hranice otevřely a podmínečně návrh doporučila. Rozhodovat bude evropská rada a europarlament. Jeho poslanci se k dohodě staví zatím spíš negativně a turecký nátlak ještě více posiluje nesouhlasné postoje. "Stydím se za to, jak se Evropská komise chová vůči diktátorovi," říká belgická europoslankyně Helga Stevensová z frakce konzervativců a reformistů. Její nizozemská kolegyně Sophia in't Veldová z frakce evropských liberálů pak rovnou označila Erdoğanovo chování za vydírání.
A když to nevyjde? Německý list Bild informoval, že Evropa už pracuje na plánu B. Podle něj by se centrem pro příjem migrantů staly řecké ostrovy, odkud by byli odmítnutí žadatelé o azyl rovnou posíláni zpátky do zemí původu. Šest miliard eur slíbených původně Ankaře na pomoc uprchlíkům by pak dostaly Atény.
* Jakými argumenty Turecko obhajuje nutnost mít protiteroristické zákony v současné podobě?
* Jak to v současné době vypadá s represemi žurnalistů?
* Co je možné od Turecka v nejbližší době očekávat?
* Kolika lidí se bude týkat zrušení víz?
Odpovědi na tyto otázky a celý text článku najdete v novém vydání vydání časopisu TÝDEN, které vychází 16. května.