Největší svinstva dýchají Íránci, Indové a Pákistánci. Češi v klidu

Města v Íránu, v Indii a v Pákistánu, stejně jako mongolská metropole Ulánbátar, mají nejvíc znečištěné ovzduší na světě. Na opačném konci žebříčku, který dnes zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), se umístila města z Kanady a Spojených států. Sledovaná česká města jsou srovnatelná s evropským průměrem.

WHO hodnotila na 1100 měst podle množství částic menších než 10 mikrometrů (PM10) v ovzduší. Podle organizace hrozí, že pokud průměrná roční hladina těchto částic překročí 20 mikrogramů na metr krychlový, mohou se u obyvatel měst objevit závažné dýchací potíže. Znečištění ovzduší podle WHO způsobuje ročně 1,34 milionu předčasných úmrtí.

Nejhorší situace je podle organizace v íránském městě Ahváz. Ve městě s 1,3 milionu obyvatel WHO naměřila v letech 2003 až 2010 průměrnou roční hodnotu 372 mikrogramů PM10 na krychlový metr vzduchu. Následuje Ulánbátar s 279 mikrogramy. Vysoké hodnoty mají také pákistánská města Kvéta (251 mikrogramů) a Péšávar (219 mikrogramů) či indická metropole Dillí (198 mikrogramů).

Podle WHO patří mezi hlavní příčiny tak velkého znečištění ovzduší v daných městech rychlá industrializace spojená s užíváním nevhodných paliv pro výrobu elektřiny. Významným důvodem je i rychlé přibývání osobních aut, která mají často nekvalitní spalování.

Nejnižší hodnoty vzdušného znečištění naměřila WHO ve dvacetitisícovém kanadském městě Whitehorse, kde je roční průměr pouze tři mikrogramy PM10 na metr krychlový. Velmi nízká hodnota znečištění je v sedmdesátitisícovém Santa Fe v Novém Mexiku, kde WHO změřila šest mikrogramů na metr krychlový. Ze světových metropolí je nejméně znečištěné ovzduší v Ottawě, kde je roční průměr devět mikrogramů PM10 na metr krychlový.

Kanadská a americká města podle WHO těží z příhodných meteorologických podmínek, které umožňují rychlé rozptýlení znečištění. Významnou roli ale podle organizace hraje i přísná regulace vzdušného znečištění.

Ze sledovaných českých měst je situace nejlepší v Českých Budějovicích, kde je roční průměr 20 mikrogramů PM10 na metr krychlový. V Plzni bylo naměřeno 24 mikrogramů, stejně jako v Bernu nebo v Amsterodamu. Nejhorší kvalita ovzduší ve sledovaných českých městech je v Ostravě, kde WHO naměřila ročně 38 mikrogramů PM10 na metr krychlový. Stejná hodnota je například v Paříži.

V Praze byl naměřen roční průměr 27 mikrogramů PM10 na metr krychlový, o jeden mikrogram víc než v Berlíně. Horší ovzduší než Praha mají z evropských metropolí například Londýn (29 mikrogramů), Varšava (32 mikrogramů) či Moskva (33 mikrogramů). Naopak v Bratislavě je podle WHO kvalita ovzduší lepší než v české metropoli, WHO tam změřila roční průměr 23 mikrogramů PM10 na metr krychlový.