"Klimatický uprchlík"
Není migrant jako migrant. Hladina moře není důvod pro azyl

Novozélandské úřady vyhostily ze země muže původem z tichomořského souostroví Kiribati, který jako první člověk na světě usiloval o získání statusu uprchlíka z důvodu klimatických změn.

Devětatřicetiletý Ioane Teitiota se s manželkou přestěhoval v roce 2007 z Kiribati na Nový Zéland, kde se jim narodily tři děti. Muž tvrdí, že stoupající hladina moří ohrožuje jejich nízko položený ostrov natolik, že návrat do vlasti by byl pro jeho rodinu nebezpečný.

Malý ostrovní stát Kiribati s celkovou populací kolem 100 tisíc lidí sestává z asi třicítky atolů, z nichž většina sahá pouhých pár metrů nad mořskou hladinu.

Novozélandský Nejvyšší soud v červenci uznal, že Kiribati trpí v důsledku globálního oteplování. Teitiotovu žádost o azyl ale podobně jako nižší soudy neuznal, protože muž nesplňuje z právního hlediska definici uprchlíka. On a jeho rodina nejsou podle Nejvyššího soudu přímým terčem pronásledování a jejich životy nejsou bezprostředně ohroženy. Příští týden by měla být z Nového Zélandu vypovězena i Teitiotova manželka s dětmi. "Na Kiribati pro ně není naděje. Posíláme děti zpátky na místo, které pro ně není bezpečné," kritizoval rozhodnutí Teitiotův duchovní Iosefa Suamalie.

Novozélandský premiér John Key naopak tento týden prohlásil, že Teitiotovy argumenty nejsou důvěryhodné. "Jsem si jistý, že lidé s tímto mužem soucítí. V mých očích však není uprchlík, ale člověk, který zůstává v naší zemi i po vypršení platnosti víza," řekl.

V žádosti o status běžence rodina popisovala, jak extrémně vysoké přílivové vlny dorážejí na kiribatské pobřežní vesnice, znečišťují tam pitnou vodu, ničí úrodu a zaplavují domy. Teitiota vylíčil, že kolem roku 1998 začal příboj prorážet vlnolamy i u jeho vesnice, která byla přeplněná lidmi a neměla kanalizaci. Kontaminovaná pitná voda vyvolávala u obyvatel zvracení a lidé neměli žádné vyvýšené místo, kam by prchli před vodou, v níž se brodili po kolena.

Situace na Kiribati je tak kritická, že místní vláda již koupila 2000 hektarů půdy na sousedním Fidži, které by podle kiribatského prezidenta měly zajišťovat přísun potravy a možná i útočiště následujícím generacím. Kiribati také zvažuje možnost postavit plovoucí ostrovy pro přestěhování celé populace, což by ale vyšlo na miliardy dolarů.