Pomalá změna
Nesmějí řídit, mají svůj vchod. Pracujících žen v Arábii přibývá

Šedesát procent absolventů univerzit v Saúdské Arábii jsou ženy, ale jen patnáct procent Saúdských Arabek má práci. Jak vyplývá z údajů ministerstva práce, tato situace se však pomalu mění. Zatímco v roce 2010 mělo pracovní poměr 55 tisíc žen, předloni už to bylo 454 tisíc žen.

Zásluhu na tom má nedávno zesnulý král Abdalláh, který jmenoval první ženu do Poradní rady. Také do úřadu náměstka ministra byla jmenována první žena.

Přístup k zaměstnanosti žen se pomalu mění. Dosud pro ně byla práce hlavně v obchodě a pečovatelských službách. Koncem roku 2013 získala první Saúdská Arabka povolení vykonávat právnickou praxi, ženy se objevují i v diplomatických službách, řídí listy a jsou vidět jako moderátorky v televizi.

Mají sice univerzitní diplomy, ale mnohé naprosto žádnou zkušenost z pracoviště. Nikdy třeba nepobývaly pohromadě s cizími muži. Chálid Chudajr založil agenturu Glowork, která jako první zprostředkovává práci výhradně ženám. V roce 2013 se na její schůzku v Rijádu dostavilo 45 zaměstnavatelů, letos se bude setkání konat také v Džiddě a Dammámu a zájem má 300 podniků.

Glowork pomohl najít práci Hafse Džijádové. Tato absolventka překladatelství pracuje jako tlumočnice na nizozemském velvyslanectví v Rijádu. Rodiče ji prý podporovali a jsou na ni hrdí. "Chtěla jsem si dokázat, že dokážu být nezávislá a vydělat si na sebe. Viděla jsem mnoho vdaných žen, které se o sebe nedokážou postarat, když se rozvedou," řekla Hafsa. Už za studií pracovala jako dobrovolnice a zvykala si být v prostředí s cizími muži. "Mně to nevadí, je to jenom práce," řekla.

Chudajr oceňuje vládní politiku zaměřenou za snižování nezaměstnanosti domácího obyvatelstva a závislosti království na zahraniční pracovní síle. Zavádějí se kvóty, podle nichž musejí podniky přijímat do práce místní.

Podle saúdskoarabské zvyklosti má každá žena opatrovníka, jímž je manžel nebo jiný mužský příbuzný, a bez jeho souhlasu nemůže cestovat, pracovat, vdát se, rozvést se ani otevřít bankovní konto. V jednotlivých rodinách se ale toto pravidlo uplatňuje různě přísně. Chudajr říká, že mu kvůli jeho práci vyhrožují klany, které jsou proti zaměstnávání žen. Na velké překážky se na pracovním trhu naráží, když se snaží žena dostat jinam než do školství nebo zdravotnictví.

Velkou překážkou je tradice, podle níž žena nesedá sama za volant. "Přeprava žen je velký problém. Rodiny musejí být dost bohaté na to, aby měly své řidiče, nebo musí dopravu zajistit zaměstnavatel, ale to není běžné, protože to zvyšuje náklady. To, že ženy nemají samy řídit, jejich zaměstnávání komplikuje," řekl odborník na reformy pracovního trhu v Saúdské Arábii Steffen Hertog z londýnské ekonomické školy.

Některé firmy řeší problém přítomnosti mužů zakládáním ženských sekcí. Třeba poradenská firma Tata loni založila v Rijádu konzultační oddělení s čistě ženským personálem. Pracuje v něm pět set žen a v budoucnu jich mají být tři tisíce. Průzkumy, jež má Hertog k dispozici, ukazují, že většina žen dává přednost takovému řešení, avšak jeho ekonomický přínos je sporný. "Je to velká finanční zátěž, firmy potřebují oddělené vchody, záchody a další zařízení, nemyslím, že je reálné, že se to uchytí ve velkém," řekl Hertog.

Zpochybňuje také statistiku zaměstnávání domácích. Mnoho firem má sice místní na výplatních listinách, avšak nežádá od nich, aby se ukazovali na pracovišti. "Ale je pravda, že i kdyby pracovala jenom polovina z žen, které jsou na seznamech, byl by to výrazný posun," přiznal Hertog.