Nový íránský prezident Rúhání složil v parlamentu přísahu

Nový íránský prezident Hasan Rúhání v neděli složil prezidentskou přísahu v parlamentu. Stalo se tak za přítomnosti řady zahraničních představitelů, které Írán na tento ceremoniál pozval poprvé. Po inauguraci Rúhání podle očekávání ohlásil první dva členy své budoucí vlády, oficiálně schválené nejvyšším duchovním vůdcem země, ajatolláhem Alím Chameneím. V projevu k přítomným pak vzkázal západním státům, že jediným řešením jejich jaderného sporu s Teheránem je rovnoprávný dialog a vzájemný respekt, nikoliv sankce.

Rúhání vsadil na zkušené politiky z éry před Ahmadínežádem. Novým ministrem zahraničí jmenoval někdejšího velvyslance u OSN Muhammada Džaváda Zarífa, jenž platí za umírněného technokrata, který se během svého působení v New Yorku v letech 2002 až 2007 několikrát neoficiálně sešel s americkými diplomaty. Obnovení diplomatických vztahů s úhlavním nepřítelem Íránu, Spojenými státy, po 34 letech přerušení, je jedním z cílů nového prezidenta.

Bílý dům uvedl, že Ruháního inaugurace představuje příležitost rychle vyřešit obavy mezinárodního společenství z íránského jaderného programu. "Pokud se nová vláda rozhodne výrazně angažovat a bude vážně usilovat o splnění svých mezinárodních závazků a najde mírové řešení tohoto problému, najde ve Spojených státech ochotného partnera," uvedl.

Na strategicky důležitý post ministra ropného průmyslu se v Íránu vrátí Bidžán Námdar Zangání, který už tuto funkci zastával v letech 1997 až 2005 za vlády reformě orientovaného prezidenta Mohammada Chátamího.

Nominované členy Rúháního vlády musí do 14 dnů schválit parlament, který tak učiní v nadcházejícím týdnu.

Podle íránských médií přihlíželi Rúháního inauguraci kromě poslanců i představitelé 50 států. Přítomen by měl být i bývalý šéf evropské diplomacie Javier Solana. Mezi pozvanými zahraničními činiteli byla údajně desítka prezidentů, především ze zemí regionu.

Súdánský prezident Umar Bašír se ale na inauguraci do Teheránu nedostal. Jeho letadlo se muselo vrátit do Chartúmu, když Saúdská Arábie zakázala přelet jeho letadla svým vzdušným prostorem. Oznámil to mluvčí úřadu súdánského prezidenta. Bašíra stíhá Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu na základě obvinění z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Pár hodin před oficiální inaugurací už Rúhání přijal v prezidentské kanceláři syrského premiéra Vaíla Halkího. Schůzka, která vyvolala velkou mediální pozornost, má podle pozorovatelů především symbolický charakter. Je vnímána jako stvrzení podpory Teheránu pro syrské vedení, jehož je Írán od samého počátku konfliktu vlády prezidenta Bašára Asada s povstalci v březnu 2011 jedním z nejvýznamnějších spojenců.

Syrská státní agentury SANA uvedla, že Rúhání ujistil syrského premiéra o tom, že žádná síla na světě nemůže otřást spojenectvím mezi oběma zeměmi.

Rúhání v inauguračním projevu dále slíbil podpořit práva žen a omezit vměšování vlády do života lidí. Zmínil také, že Teherán se staví proti "jakékoli změně politických systémů prostřednictvím zahraniční intervence". Mezinárodní intervence v roce 2011 přispěla ke svržení diktátorského režimu Muammara Kaddáfího v Libyi. Severoatlantická aliance stejně jako USA s vojenskou intervencí do Sýrie nepočítají.

Formálně se Rúhání ujal funkce hlavy státu už v sobotu, kdy jej Chameneí uvedl do úřadu. Všeobecně se od nového prezidenta očekává umírněnost a větší vstřícnost vůči světu. Nový prezident ale asi nevybočí z tradičního nepřátelského přístupu své země vůči Izraeli. Na pátečním shromáždění označil izraelskou okupaci Palestiny a Jeruzaléma za ránu pro muslimský svět.

Kvůli tomuto prohlášení se v neděli do nového íránského prezidenta znovu pustil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Po pravidelné schůzi kabinetu obvinil Rúháního, že sdílí cíl íránského režimu, jímž je "zničení" židovského státu.

"Prezident Íránu se možná změnil, nikoliv ale cíle íránského režimu. Jeho záměrem je vybudovat kapacity a vyrobit jaderné zbraně určené ke zničení státu Izrael,"  řekl Netanjahu.

Írán neuznává existenci Izraele a podporuje palestinská islamistická hnutí a šíitský Hizballáh, bojující proti Izraeli.