Blízkovýchodní konflikt je jako černá díra, která pohltí všechny zprostředkovatele, hlásá oblíbený regionální bonmot. Dlouze by o tom mohla vyprávět americká vláda, která si i letos na něm vylámala zuby. Bude-li rok 2011 rokem rozhodnutí, je otevřená otázka.
Kdyby šlo všechno podle plánu, měl by být příští rok na Blízkém východě rokem velkých rozhodnutí. Palestinci chtějí do podzimu vybudovat fungující správu a justici stejně jako efektivní bezpečnostní síly pro svůj budoucí stát. Také mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci mají být po dvou desetiletích konečně završena. Jenže, kdy už jde na Blízkém východě něco podle plánu? I rok 2010 dal vlastně jen znovu za pravdu všem skeptikům, konstatuje agentura DPA..
Téměř dva roky se zprostředkovatelé americké vlády doslova prokousávali procedurálními otázkami. V řešení svých komplikovaných a emocionálních sporných otázek při tom ale Izrael a Palestinci nepostoupili ani o krůček kupředu. V oficiálních projevech hlásají sice vůdčí týmy obou stran připravenost k míru, zůstává přitom však stále právě jen u "rétorického míru".
Vinu za realizační chyby si politici v Jeruzalémě a Ramalláhu tradičně přehazují navzájem.
"Spor o osady", tak by mohl na Blízkém východě znít nejhroznější pojem roku. Spor o izraelské osady na západním břehu Jordánu a ve východní, arabské části Jeruzaléma působí jako všeochromující jed. S podporou americké vlády požadovali Palestinci, aby Izrael zastavil veškerou výstavbu v osadách. Izrael sice přistoupil na desetiměsíční moratorium, nakonec ovšem zřejmě postavil kolem tří tisíc bytů.
Moratorium na výstavbu vypršelo v září. Poté židovští osadníci řádně přiložili ruku k dílu a podle údajů izraelské nevládní organizace Peace Now dohánějí předcházející výpadky.
Palestinci v tom vidí důkaz, že pro Izrael jsou osady důležitější než mír. Izrael je zase přesvědčen, že Palestinci jen hledají záminky jak se vyhnout jednáním. Podle jejich výkladu chtějí Palestinci svůj stát "pokřtít" s pomocí OSN.
Nový rok, nový start: americká vláda, frustrovaná nekonečným sporem, se chce nyní v mírových jednáních vydat zkratkou. Obě strany mají podle slov americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové bezodkladně předložit své představy o mírové dohodě - a to co možná nejpřesnější.
Za klíčové problémy, které je nutné vyřešit, označila Clintonová budoucí hranice, bezpečnostní otázky, osady, problém vody a budoucnost palestinských uprchlíků a status Jeruzaléma. Palestinské vedení podle vlastních údajů už prý svou nabídku dohody předalo.
V roce 2011 přijde i řada kulatých výročí. Před 20 lety, 30. října 1991, začala mírová konference v Madridu, považovaná za začátek probíhajícího mírového procesu. Před deseti lety, 21. ledna 2001, se Izraelci a Palestinci sešli v egyptském přímořském letovisku Taba. Nikdy před tím nedosáhly obě strany takového přiblížení jako tehdy, stálo v jejich závěrečné deklaraci. Místo dohody ale následovala spirála násilí a teroru.
A pak se nad rokem 2011 vznáší ještě jedna velká neznámá: WikiLeaks. Zatím vycházejí izraelské i palestinské vedení z odhalení tohoto serveru mimořádně šťastně. Téměř se až vnucuje dojem, jako by chtěl zakladatel WikiLeaks Julian Assange postavit Izraeli pomník.
"Poprvé v historii vládne shoda v tom, že nebezpečí představuje Írán," řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu s velkým zadostiučiněním. Po desetiletí totiž všechny káravé prsty v regionu ukazovaly vždy na Izrael.
Otázkou je jen, zda existují také depeše amerických diplomatů, které po zveřejnění vyvolají silné politické zemětřesení v Izraeli nebo v palestinském vedení.
