Naděje na obnovu izraelsko-palestinských mírových rozhovorů po úterní výměně izraelského rukojmího Gilada Šalita za stovky palestinských vězňů se ještě dále snížila. Podle listu The New York Times izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který v případě Šalita přistoupil na podmínky radikálního Hamasu, teď nebude chtít Palestincům dále ustupovat.
Úterý bylo pro Blízký východ nevídaným dnem - sliby byly splněny, dohoda mezi zapřisáhlými nepřáteli dodržena, lidé plakali radostí. Vojenský velitel Hamasu Ahmad Džabarí, jeden z nejhledanějších mužů v Izraeli, se objevil na televizní obrazovce a odváděl izraelského vojáka z pásma Gazy na svobodu. Atmosféra, která snadno svede k závěru, že mírová dohoda mezi Izraelci a Palestinci je přece jen možná.
Jenomže dohoda o Šalitovi poškodila palestinskou samosprávu Mahmúda Abbáse, která je na rozdíl od Hamasu ochotná s Izraelem vyjednávat o míru. Teď je zahnaná do izolace, k níž Netanjahu přispěl před několika měsíci, když jí pohrozil finančními sankcemi v případě, že se smíří s Hamasem.
Abbás chtěl smířením s touto organizací, která ovládá pásmo Gazy, docílit jmenování společné vlády. Jeho případné diplomatické kroky a úspěchy by pak byly přijatelné pro obě palestinská území, a nikoli jen pro západní břeh Jordánu, kde vládne kabinet Abbásova Fatahu.
Podle amerických komentátorů je zřejmé, že Netanjahu i Hamas kauzu Šalit využili pro politické vítězství nad Abbásem, který v září bodoval žádostí o uznání Palestiny v OSN.
Propuštění izraelského vojáka a tisícovky palestinských vězňů poškodilo Abbásovu autoritu i důvěryhodnost. Nejlepším protiútokem by bylo dosáhnout palestinského státu mírovými rozhovory s Izraelem.
K tomu je však nezbytný Netanjahu. Jeho neochota vést mírové rozhovory určitě není dána neschopností kompromisu nebo obtížných rozhodnutí. Právě toho v případě Šalita a osvobození 1027 Palestinců projevil dost. Netanjahu se bude stolu mírových vyjednávačů vyhýbat z jiného důvodu: po podpisu dohody s Hamasem je čas projevit neústupnost.
